Grafika Juliána Chomová
První díl nového podcastu Heatwave se věnuje jaderné energetice a jejích možností pro řešení energetické a také klimatické krize. V rozhovoru s Myclem Schneiderem, světově uznávaným odborníkem na jadernou energetiku, jsme probrali minulost, a hlavně budoucnost stárnoucí jaderné energetiky.
V připravované vládní energetické strategii má být i do budoucna jaderná energie významnou součástí českého energetického mixu. Rozhodli jsme se tedy nahlédnout za hranice české debaty o jádru a podívat se na situaci jaderné energetiky z evropské a světové perspektivy. Čeká jaderné elektrárny zářná budoucnost, nebo se pomalu, ale jistě stávají věcí minulosti?
Při posuzování reaktorů, které jsou v současné době v provozu, se do hry dostává naléhavost klimatické krize. Pojem „klimatická nouze“ znamená nutnost okamžité akce. Za těchto okolností nové reaktory nepředstavují životaschopné řešení, protože je nelze vyvinout a nasadit v potřebném časovém horizontu, aby bylo možné účinně řešit již probíhající změnu klimatu. Pokud jde o stávající reaktory, argument ve prospěch jejich dalšího provozu se točí kolem představy rychlého využití nízkouhlíkové elektřiny. Je však důležité poznamenat, že debata o prodloužení životnosti těchto reaktorů v Německu předpokládala, že prodloužení jejich licencí se bude automaticky rovnat pokračující výrobě elektřiny. Tento předpoklad je ale chybný. Stáří těchto zařízení přináší řadu nejistot a dodatečné náklady. Je to podobné jako když 30 let starý automobil prochází technickou kontrolou a při každé kontrole inspektoři zjistí další problémy, což vede ke zvýšeným výdajům na opravy a údržbu.
„V souvislosti s klimatickou politikou je třeba se zaměřit na hodnocení nákladové a časové efektivity jakýchkoli investic do snižování emisí skleníkových plynů. Toto hodnocení se vztahuje i na stávající reaktory. Například v případě Německa se debata soustředila na prodloužení licencí tří reaktorů a současně se řešily problémy s téměř polovinou francouzské flotily jaderných reaktorů, z nichž všechny měly platné provozní licence. Je zřejmé, že problémy související se stářím nejsou jediným problémem, protože se objevily i konstrukční problémy, jako je například vznik korozních trhlin. Při posuzování životaschopnosti dalšího provozu stávajících reaktorů je tedy třeba vzít v úvahu mnoho faktorů, včetně problémů souvisejících se stárnutím nebo konstrukčními chybami,“ řekl například Schneider. Více se dozvíte v podcastu.
Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.