„V otázkách sociálních dávek opakujeme dávno vyvrácené věci,“ říká ekonomka Kunertová

O inflační krizi, propadu reálných mezd, vládě Petra Fialy a možných ekonomických alternativách s ekonomkou se zaměřením na sociální politiku Lindou Kunertovou.

Už třetím rokem se česká ekonomika potýká s problémy. Nejprve přišla covidová krize, pak krize inflační, nakonec i energetická a bezpečnostní. Ta, když Rusko napadlo Ukrajinu. Marian Jurečka hovoří o přísnosti na takzvané pobírače dávek a vláda Petra Fialy se těší rekordně nízké důvěře. Jak se s těmito problémy jeho vláda vyrovnává? Jak se do české reality zatím propisuje aktuální inflační krize? O tom jsme si v nejnovějším dílu podcastu Kolaps povídali s Lindou Kunertovou, ekonomkou se sociálním zaměřením.

Kdybyste tu dnešní ekonomickou situaci měla popsat, jak byste ji označila? Je to podle vás krize? Není to krize? V jak vážné situaci se české domácnosti teď ocitají?

To je skvělá otázka. O krizi mluvíme v momentě stagnace HDP, a to je velký problém. Většina prognostiků to ve svých ekonomických reportech komentuje v tom smyslu, že jsme se dostali z toho nejhoršího. To nejhorší podle nich dokonce ani nenastalo, protože ekonomiky dále rostly o několik procentních bodů. Spotřební síla obyvatelstva ale silně degradovala. Nad tím se bohužel už většina ekonomů nepozastavuje a tu aktuální situaci vnímají jako relativní úspěch s ohledem na to, jak špatné to mohlo být.

Znamená to, že je tady krize spotřebitelské síly? Co to znamená v situaci, kdy ekonomiky vlastně nadále rostou?

V té debatě před rokem a půl jsme se obávali, že se řítíme do krize hrubého domácího produktu. Báli jsme se utlumení spotřeby, zvyšování nezaměstnanosti. To ale nenastalo. Ukázalo se, že pracovní trh je velmi silný. Došlo ale k extrémnímu nárůstu cen. Ekonomika ale nadále fungovala, přestože šly ceny takto silně nahoru. Lidé si to zkrátka mohli stále dovolit a je otázka, čím to bylo způsobeno. Některé skupiny lidí měly našetřeno, některé vůbec. Ty rozdíly jsou poměrně významné. Sledujeme nějaké obecné parametry, ale ta komplexita nám trochu uniká.

Znamená to tedy, že když se mluví o mírném růstu HDP, můžou se v tom skrýt problémy celých segmentů společnosti?

 Přesně tak. A zároveň když roste masivně kupní síla nejbohatších, logicky se v HDP ztrácí propad kupní síly nejchudších lidí ve společnosti. A to se teď přesně děje.

Měla česká situace specifický průběh oproti tomu, co se dělo jinde v Evropě?

Ty výsledky jsou víceméně podobné. Země východní Evropy měly mnohem vyšší míru inflace a zároveň to mělo obrovský vliv na propad kupní síly domácností. V tomto parametru jsme byli snad nejhorší či druzí nejhorší v Evropě. Ten trend v EU je všude podobný, ale ten propad reálných mezd byl u nás opravdu velký.

Čtěte dále