Foto Alarm / Jan Bělíček
Sněmovna schválila takzvané dobrovolné přesčasy lékařů a lékařek. A dost možná se blíží protesty lékařské obce, které jsme v Česku ještě neviděli. Nejvíce rozladění jsou podle všeho mladí lékaři, jejichž situace je v mnoha ohledech ještě složitější než jejich zkušenějších kolegů. A představitelé Sekce mladých lékařů České lékařské komory, konkrétně její předseda Jan Přáda a místopředseda Martin Pavelka byli hosty Kolapsu.
Přijde mi paradoxní, že mluvíme o dobrovolných přesčasech, ale přitom se kvůli nim zároveň musí měnit zákoník práce.
Jan Přáda: Vypovídáme něco, co je dobrovolné, nebo co je dokonce nelegální. Což by samozřejmě nemělo znamenat žádný problém, ale už je vyvíjen extrémní tlak až represe na jednotlivé lékaře, kteří se k této akci hlásí, ze strany managementu nebo nejvyššího vedení nemocnic, že jim bude třeba sáhnuto na atestační program nebo finanční ohodnocení.
To je něco, s čím se teď potkávají?
JP: Píšou nám stovky lidí v posledních pár dnech, že takováto je situace.
Jak s tím pracujete, co se s tím dá dělat?
JP: My je motivujeme k tomu, ať vytrvají, protože toto je součást problémů, proti kterým bojujeme. Naše akce tu situaci demaskovala, že dobrovolnost je nulová a pokud mají nad sebou někoho takového, tak to je o důvod víc, proč do toho boje jít.
Martin Pavelka: Máme ale i komentáře a příspěvky úplně opačné, kdy se k iniciativě přidává i vedení, primáři a podobně. Ono se říká, že ta akce přichází od nejmladších v lékařském stavu. Od chvíle, kdy jsme vypustili ty e-maily o změně zákona, tak nám chodily stovky e-mailů i od ambulantních specialistů, kteří už v tom nemocničním systému nejsou. Psali nám emeritní profesoři a učitelé, kteří nás učili, a podpora té akce je obrovská.
JP: Psali nám i lidi v předdůchodovém věku, že kdyby oni udělali kdysi to, co my, tak mohli vidět vyrůstat vlastní děti, a to je pro nás další pádný argument, že se ta situace musí změnit.
V čem je specifická situace mladých lékařů?
JP: My jsme to iniciovali v rámci mladých lékařů, ale týká se to všech lékařů. Situace mladých lékařů je specifická tím, že jsou svázáni v přesčasových hodinách v atestačním vzdělávání. To je používáno jako páka na to, aby dělali věci daleko za hranicí legality.
Je to nějak odstupňované, že člověk si udělá atestaci a pak si polepší?
MP: V současném systému tabulek si moc nepolepšíte, ale už jste schopen odejít z nemocničního systému, protože ambulantní sektor vás mnohem lépe zaplatí.
Já jsem dělal v jedné z pražských fakultních nemocnic a byť mě práce bavila a byl tam super kolektiv, tak jsem si řekl: „pane bože, já takto nechci žít celý život.“ Odešel jsem do ambulantní sféry a musím říct, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě.