Ilustrace Alarm
V souvislosti s krvavým útokem Hamásu na civilní obyvatele a s bombardováním vojenských i civilních cílů ze strany Izraele se čím dál častěji mluví také o výrazném nárůstu antisemitismu v západním světě. Antisemitismus ale rozhodně není novým fenoménem a jeho kořeny sahají velmi hluboko do dějin naší civilizace. Co nového do této problematiky přinášejí dějiny druhé poloviny dvacátého století, a především pak to, co se děje ve století jednadvacátém? Jak spolu souvisí antijudaismus, antisionismus a antisemitismus a kde je možné mezi nimi najít jasné linie? O tom všem jsme si v novém Kolapsu povídali s politologem a expertem na krajní pravici Janem Charvátem z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak definujete antisemitismus a kde má svoje kořeny?
Je to hostilita k lidem, kteří jsou Židé, ať už to znamená náboženství, etnikum nebo vztah ke státu Izrael. Nejdéle trvajícím takovým proudem je antijudaismus, což je záležitost křesťanská. Vnímá Židy jako lidi, kteří odmítli křest a zjevení a jsou tím pádem zapřisáhlí pohané. Antijudaismus v nějaké formě trvá minimálně do 19. století. S nástupem modernity a osvícenství a vzniku moderní vědy se na relativně krátkou dobu zformuje něco, čemu se říká vědecký rasismus. V tu dobu mělo dojít ke zrušení všeho náboženského tmářství. Spousta lidí se ale pokoušela své zakořeněné předsudky opřít právě o vědu a snažili se vědecky dokázat méněcennost Židů. Dříve to bylo postaveno hlavně na absenci víry a dalo se z toho nějak odejít, třeba akceptováním křtu. Najednou tady ale vidíme konstrukci nějakých lidských ras a mezi nimi se vytvářejí hierarchie, v nichž jsou na vrcholu pyramidy árijci a úplně dole Židé. Když to řekne věda, tak už se z toho utéct nedá. Z náboženského antijudaismu se odejít dalo, z toho vědeckého antisemitismu ne.
Bohužel už víme, k čemu všemu tohle nakonec vedlo…
Ano, tato tendence vyvrcholí holokaustem. Jenomže antisemitismus nezmizel ani po druhé světové válce, i když se začal měnit. Někdy se mluví o novém antisemitismu, jindy o stále stejném antisemitismu, který na sebe ale bere jiné podoby. V této době jsou tady takové dva hlavní významné momenty. Jedním z nich je popírání holocaustu a druhým antisionismus.