Iluistrace Day Shift Office
S výsledky zeleného kolonialismu pracují na denní bázi továrny, restaurace, obchody i roztomilá květinářství v ulicích nejen evropských měst. V tomto ohledu se na něm podílí drtivá většina obyvatel západního euroamerického spektra. „Pro mě, je zelený kolonialismus termín, který značí to, jak kapitalistická politika a ekonomie ovlivňují růst rostlin v základní matérii, ať už jde o posuny půdy, změny prostředí vlivem plantáží a podobně,“ shrnuje termín kurátorka Sára Märc. V galerii ETC vytvořila pásmo přibližující historii, ale i současnost světa, ve kterém žijeme spolu s otroky a otrokyněmi, kakaovníky nebo kaučukovými gumáky. Komentář k další součásti spektra zeleného kolonialismu, tedy historii botanických zahrad, přináší i umělkyně Barbora Lungová. „Botanické zahrady byly zakládány už v 16. století, ale jejich rozmach začal ve století 17. Bavíme se o zemích jako Francie nebo Nizozemí. To bohatství zdrojů z mnoha rozličných regionů a biotopů demonstrovalo koloniální mocnosti, zároveň se jedná o první příklady bio extraktivismu a bio prospektorství,“ říká umělkyně v eseji s názvem Několik poznámek k historii botanických zahrad. V pozdějších botanických zahradách probíhal také výzkum rostlin a plodů tropického a subtropického původu pocházejících z kolonií. Další kapitolou dějin i současného mezinárodního trhu je pak problematika získávání informací o léčivých účincích přírodních zdrojů nebo šlechtění a na to navázaná zemědělská výroba.
Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.