Pay Gap 21: Láska k práci

V tomto dílu podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková věnují lásce k práci a tomu, proč je tento koncept problematický.

Tématem této epizody je láska či vášeň k práci. Řešíme, kde se tento koncept vzal a kam až nás může láska k práci zavést. Jako obvykle zmiňujeme své osobní i pracovní zkušenosti, ale také různé jiné autory a autorky, například Sarah Jeffe. Hned na začátku nabouráváme představu vyjádřenou úslovím: „Vyber si práci, kterou miluješ, a žádný den nebudeš muset pracovat.“ To, že máme rádi svou práci a že nás naplňuje, neznamená, že bychom si užívali každý den. V každé práci zažíváme náročné dny, každá práce má svůj díl prudy, ať už ji děláme jako zaměstnanci, nebo jako podnikatelé.

Šárka připomíná, kde se vlastně koncept lásky k práci vzal. Sledujeme ho od protestantské etiky a vzniku kapitalismu přes heroizaci práce v zájmu celku v minulém režimu až po podoby lásky k práci v dnešním pozdním kapitalismu. Výsledný stav je takový, že náklonnost k práci a výkonu je kladnou hodnotou sama o sobě, vlastně je naší povinností, bez ohledu na smysl práce nebo výdělek, který nám přináší. V této epizodě se dostane i na Karla Marxe a jeho koncept odcizené práce.

U žen v určitých profesích (péče, vzdělávání) se předpokládá, že práci dělají z lásky či jako poslání, a odůvodňuje se tím mizerné odměňování a pracovní podmínky. Pak tu máme ale také profese, které také musí někdo dělat, i když nenabízejí ani velké peníze, ani společenské uznání. Ukazuje se, že i zde si lidé dokážou vytvořit ke své práci pozitivní vztah a jsou na ni hrdí (viz kniha Tichá dřina). Každá práce má svoji hodnotu, a proto by každá práce měla být důstojná a adekvátně zaplacená.

Ale abychom lásku k práci jen nekritizovaly – spokojenost a pocit naplnění z práce jsou jednoznačně žádoucí životní stav. K tomu je třeba dodat, že abychom se v práci dobře cítili, potřebujeme ji obvykle nějakou dobu dělat, vyzkoušet si ji na vlastní kůži, protože rozpoznání „té pravé“ nepřichází jako blesk z čistého nebe. Velmi pravděpodobně se také v průběhu našeho života budou měnit naše potřeby, hodnoty a preference, které se práce týkají. Nesmíme ale zapomenout na to, že samotná láska k práci nestačí, protože práce nás také musí uživit (viz iniciativa Nadšením nájem nezaplatíš). Ve finále se při hledání profesního směru potřebujeme orientovat podle více faktorů, než jen na základě lásky či vášně (viz japonský koncept IKIGAI).

Mluvíme také o průzkumech, které ukazují, jak v práci jsme nebo nejsme spokojení a motivovaní. Podle průzkumu společnosti Alma Career JobsIndex došlo v poslední době k výraznému zhoršení v oblasti spokojenosti zaměstnanců. Další průzkumy ukazují na nepříznivé pracovní podmínky novinářů a novinářek či mladých lékařek.

Když máme svoji práci rádi až příliš, může to pro nás mít vážné dopady. Připomněly jsme si případ úředníka Jakuba Šepse, který ukončil svůj život právě v souvislosti s prací a rozvířil debatu o workoholismu jako ctnostné závislosti. Zmiňujeme různé typy workoholiků, jak je popisuje psychiatr Tomáš Rektor, a věnovaly jsme se také tomu, jak si nastavit své limity. S láskou k práci je zkrátka potřeba nakládat opatrně. Jak připomíná Austin Kleon: „Jednou z nejsnazších cest k tomu, abyste začali nenávidět něco, co milujete, je udělat z toho svou práci.“

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Zároveň připravujeme knížku, která se bude (nepřekvapivě) jmenovat Kratší konec provazu. Sledujte nás a dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].

Čtěte dále