Foto Whitehouse.gov, Tia Dufour
Prezident Miloš Zeman už od svého opětovného zvolení prohlašoval (hlavně ústy Jiřího Ovčáčka), že se mu podaří uskutečnit návštěvu u Donalda Trumpa. Nakonec však odjel začátkem února do Spojených států ministr zahraničí Tomáš Petříček a neočekávaně tam domluvil návštěvu nikoli českého prezidenta, ale předsedy vlády Andreje Babiše.
Česká média, včetně politických komentátorů a glosátorů, přijala Babišovu návštěvu v Bílém domě bez sebemenší kritiky. Z reportáží České televize sršela sváteční nálada. Do pořadu Události, komentáře na ČT byli pozváni zástupci různých politických stran: Ivan Bartoš za Piráty, Ivan Bžoch za ANO, Petr Fiala za ODS a Petr Gazdík za STAN. Téměř všechna témata byla hosty přijímána naprosto nekriticky. Jedinou výtkou, kterou si dovolil Ivan Bartoš, bylo menší rýpnutí za to, že český premiér nemluvil s Trumpem o klimatických změnách. To je ovšem poněkud málo právě na Bartoše, který by mezi přítomnými muži měl být ten nejprogresivnější. Moderátorka Světlana Witowská také nepoložila hostům žádné konfliktní otázky a otevřeně konstatovala, že co se týče návštěvy premiéra Babiše, jsou vláda i opoziční strany ve výjimečné shodě.
Pokud má spojenectví s Trumpem pečetit náš (i Babišův) příklon k západním hodnotám, není jisté, jestli je řeč jednom a tom samém Trumpovi. O Trumpovi, který proslul svými sympatiemi k autokratům po celém světě.
Kritika scházela nejen ve veřejnoprávní televizi a hlavních mainstreamových médiích. Pompézností se nechal unést například i novinář Martin Fendrych ve svém komentáři pro server Aktuálně. Na mnohých liberálních komentátorech a aktivistech bylo znát uspokojení prostou skutečností, že Zeman ostrouhal a místo něj jel do Washingtonu Babiš. Ten navíc hájil prozápadní pozice, a jakmile někdo hájí české pozice v NATO a spolupráci se Spojenými státy, další slova nejsou třeba.
Mediální euforie
Nelze požadovat, aby média a političtí komentátoři důležitou návštěvu Andreje Babiše v USA pouze podrývali. Návštěva českého premiéra ve Spojených státech je jistě velká událost, a tudíž je potřeba bavit se o tématech americko-české spolupráce a dobrých diplomatických vztahů. Média jsou tu nicméně i od toho, aby kritizovala a upozorňovala na věci, které se v diplomacii neříkají. Všechny debaty a reportáže na České televizi většinou jen konstatovaly, jak je skvělé, že tato návštěva určuje náš prozápadní kurz oproti Zemanovi, který se orientuje na nebezpečné autoritářské režimy v Číně a v Rusku. Nepadla ani zmínka o tom, že třeba právě Donald Trump odstoupil od jaderné rusko-americké dohody, což velmi nebezpečně eskaluje světové napětí. Na tato témata mělo dojít tím spíše, že během Babišovy návštěvy byli na americké straně přítomni i váleční jestřábi z Trumpova úzkého okruhu jako John Bolton, Mike Pompeo a Mike Pence.
Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez nedávno velmi tvrdě zaútočila na Trumpa ve věci krácení daní. Trump paradoxně čelí tak jako jeho protějšek Andrej Babiš velmi podobnému obvinění ohledně podhodnocení ceny nemovitosti. U Babiše se jedná o známé Čapí hnízdo, Donald Trump zase několikanásobně podhodnotil cenu svého golfového resortu, aby pak z této částky platil jen minimální daně. Nic o této zajímavé podobnosti obou potentátů nepadlo. Jistě, nebudeme si tím přece kazit slavnostní atmosféru.
Babišova návštěva sídla CIA v Langley byla dalším důvodem k projevům nadšení. V médiích nezaznělo ani slovo kritiky – například že šéfka CIA, se kterou se český premiér sešel, je nechvalně známá podporou mučení zajatců. Jmenování Giny Haspelové šéfkou CIA minulý rok provázely diskuse o její minulosti, kdy dohlížela nad tajným detenčním zařízením v Thajsku, v němž byli vězni podezřelí z terorismu podrobováni krutým vyšetřovacím metodám. CIA si údajně cení spolupráce s českými zpravodajci, tedy s BIS, což je jistě chvályhodné. Česká média by ovšem neměla propadat nekritickým chvalozpěvům.
Hodnotová vyprázdněnost našich liberálů
Co se týče českých liberálních novinářů a politiků, je až neskutečné, že Trump i Babiš, jindy tak pranýřovaní, jsou tentokrát ušetřeni jakékoliv kritiky. Absurdní přitom je, že zatímco pro Donalda Trumpa byla návštěva jen jednou z mnoha, my jsme touto události doslova žili. Z české strany se jedná doslova o lokajský přístup. Pokud má spojenectví s Trumpem pečetit náš (i Babišův) příklon k západním hodnotám, není jisté, jestli lidé, kteří to tvrdí, mluví o jednom a tom samém Trumpovi. Ano, o Trumpovi, který proslul svými sympatiemi k autokratům po celém světě, kteří liberální demokracii a lidskými právy pohrdají. O Trumpovi, který nachází společnou řeč s autoritáři od Orbána přes Duterteho (filipínského obdivovatele Hitlera) až po psychopatického prince Muhammada bin Salmána.
„Příklon k Západu“ tak působí jen jako bezmyšlenkovitý porevoluční reflex, který budou mnozí opakovat, ať už by ve Spojených státech vládl kdokoli. Odpor k Zemanovi a ke KSČM snadno sklouzne k hodnotově vyprázdněné podpoře všeho, co se nám jeví jako západní a nepřátelské vůči těmto nenáviděným politickým subjektům. Zřejmě se spokojíme s málem.
Autor je publicista.