Petr Vašát: Bezdomovectví není krize. Je nedílnou součástí společnosti 

S antropologem Petrem Vašátem jsme v podcastu Bulvár probírali souvislosti globálních ekonomických a společenských jevů a českého bezdomovectví i stereotypy, které se k lidem bez domova vážou.

Petr Vašát působí na Sociologickém ústavu AV ČR, kde také nedávno vydal knihu Na jedné lodi. Globalizace a bezdomovectví v českém městě. V rozhovoru se věnujeme příčinám bezdomovectví a také tomu, jak se za posledních třicet let proměňují nejen důvody, proč lidé upadají do extrémní chudoby, ale i postoj většinové společnosti k lidem bez domova. Petr Vašát upozorňuje, že důležitým přelomem byl začátek nultých let, kdy se začíná se schvalováním řady antisociálních zákonů a vyhlášek proti chudým a „nepřizpůsobivým“.

Podle antropologa je důležité při hledání příčin bezdomovectví nezapomínat právě na globální souvislosti, které následně ovlivňují i českou politiku a ekonomiku. Z výzkumů Petra Vašáta a jeho kolegů a kolegyň vyplývá, že lidé bez domova a ti, kteří spadají do nejohroženějších tříd, většinou pracovali (nebo příležitostně pracují) na nejhůře placených pozicích v továrnách či službách. Česko podle antropologa doplácí na nízké mzdy a na to, že je stále „montovnou Evropy“. Vašát tak rozporuje tvrzení, které můžeme ve veřejných debatách občas slýchat, že bezdomovectví se může přihodit každému. Tvrdí naopak, že určité společenské třídy jsou výrazně ohroženější.

V podcastu Petr Vašát mluví i o dalším často opakovaném, ale nepřesném tvrzení, že lidé na ulici žijí vně společnosti. Vašát na základě svých výzkumů ukazuje, že jsou do jejího fungování naopak významně zapojeni například skrze takzvanou ekonomiku ulice. Lidé, kteří se pohybují na ulici, totiž běžně udržují ekonomické a sociální vazby i s běžnou populací. Podle antropologa bychom tak na bezdomovectví neměli nahlížet jako na krizový jev, který se dá vyřešit jen jednotlivými opatřeními, ale je nutné ho vnímat jako nedílnou součást fungování současné městské společnosti.

V rozhovoru se věnujeme také rozšířenému mýtu, že mezi lidmi bez domova je nadměrně rozšířený alkoholismus, otázce, zda se liší bezdomovectví ve velkoměstech a menších obcích, i tomu, jaký vliv mají na bytovou nouzi gentrifikace a vzrůstající ceny bydlení.

 

Čtěte dále