Foto Jiří Votava / osobní archiv Jakuba Němečka
„Řekl jsem si, že to u nás bude rezonovat. Že ti lidi, kteří jsou jako já, tak si to přečtou a pak se uvidí, kolik jich bude,“ popisuje Jakub Němeček svoji úvahu, která u něj často předchází vydání knihy. On i o něco mladší Roman Tilcer provozují vedle své překladatelské činnosti vlastní nakladatelství „jednoho muže“, která vydávají hororové autory, jako je Philip Fracassi, ale i legendární fantasy autorku Ursulu Le Guin, Tilcerova Medusa se pak zatím soustředila na příběhy obětí, jak sám říká.
„Napadlo mě to během covidu. Že bych vydával příběhy lidí, kteří překonali nějaké trauma, protože to čtenářům dodává sílu. A tak jsem automaticky narazil na několik autorek, ale nemám v plánu to stavět výlučně na ženách. Mám v hledáčku i muže a nebinární autorstva,“ říká Tilcer, který zatím vydal dvě knihy. Trávu od Anyi Martin popisující důsledky domácího násilí a novelu Ta, co jde první, ve které autorka zpracovává svoji zkušenost z korporátního nakladatelství. V podcastu vysvětlují, co přesně považují za tzv. weird fiction a jak se od weird fiction liší žánr new weird.
„Žádné festivaly ani ceny nás nezvou. Děláme to sami, zavření doma, když to pak vypustíte do světa, tak máte odezvu od lidí, kteří si to přečtou, ale pokud jde o literární obec, tak scéna sci-fi fandomu a fantasy je pořád oddělená od scény řekněme kolem Magnesie Litery,“ vykládá Němeček. „Jednou mě napadlo, že bych zadal všem spisovatelům, kteří dostali Magnesii, napsat fantasy. Dost by mě zajímalo, co by z toho vzniklo, ale na takové kousky bohužel nemám prostředky.“
Podle Tilcera však dříve byla fantasy, sci-fi a weird scéna mnohem stigmatizovanější. „Prolomil to Harry Potter, dnes už i kino blockbustery jsou fantasy, pak tu máte generaci gamerů… Pořád se sice setkáváme s nepochopením a stereotypizací, ale je to lepší, než to kdy bylo.“
Oba se shodují na tom, že současná ekonomická krize se jich nedotkne. „Vydáváme toho tak málo, že to můžeme dělat pořád stejně,“ myslí si Němeček. „Dotkne se to spíš velkých nakladatelství,“ souhlasí Tilcer. „Zdraží se papír, budou víc platit za zaměstnance, prostory, bude tím pádem asi víc paperbacků, a taky se půjde na jistotu, takže v kvalitě knih se to asi projeví. My ale budeme pořád pracovat stejně, už teď jsou naše náklady malé a je to pro nás spíš koníček.“ Němeček dodává, že se mu líbí, jak mají malí nakladatelé zajištěno živobytí jinde v Evropě. „Ve Francii, kde existuje status umělce, se vztahuje i na nakladatele, máte tím pádem určité úlevy. No a například v Norsku, když vydáte knihu, tak vám napíšou knihovny a řeknou si rovnou třeba o 600 kusů. Máte vystaráno.“ Poslechněte si celý podcast.