Proti referendu všemi prostředky. Kladno rozhoduje o hazardu

Ve středočeském městě půjdou lidé nejen volit příštího prezidenta či prezidentku, ale také hlasovat o budoucnosti hazardu ve své obci. Podle starosty Kladna herny nepředstavují problém.

Radnice Kladna se opravdu snažila, aby se nedozvěděla názor občanů na hazard a herny s výherními automaty ve městě. Podpisy vybrané iniciativou Kladno bez hazardu, které ukládají městu vyhlásit referendum, zpochybnila radnice u soudu a do poslední chvíle se snažila místnímu plebiscitu zabránit. Petici za referendum tak zastupitelstvo vůbec nezařadilo na program. Když se záměr referendum zmařit radnici nezdařil a soud potvrdil povinnost vypsat referendum v termínu prvního kola prezidentských voleb, radnice vedená primátorem Milanem Volfem spustila kampaň otevřeně lobbující za hazard – samozřejmě za veřejné peníze.

V až komicky laděných PR článcích, kde je Volf titulován „veleúspěšný komunální politik“, primátor vášnivě hájí hazard na Kladně a uráží ty, kteří se proti němu staví. Radnice také neváhala využít místní rádio Relax a městská nebo městem financovaná média k tomu, aby spustila jednostrannou kampaň. Podle Volfa město nemá s hazardem problém, současná regulace je už dostatečná a navíc „nežijeme v totalitě“, aby město zakazovalo lidem to, co mají rádi. Volf také tvrdí, že bez příjmů z hazardu by město nemohlo podporovat sport a kulturu ani udržet levné ceny za svoz odpadu.

Neexistující problém

Proti iniciátorům referenda, tedy zastupitelům a zastupitelkám města, kde Volf vládne, starosta používá výsměšná pojmenování jako „nadlidi“. Tito „nadlidi“ každopádně vytrvale dokazují, že starosta ve své kampani neříká vždy tak docela pravdu, a prezentují vlastní pohled. Volf například tvrdí, že současná regulace je dostatečná a zabraňuje hrát těm, pro které je to nejvíce zraňující a u kterých nejvíc hrozí kriminalita. Tím pádem nemá problém s tím, že by herny vysávaly peníze z lidí, kteří jich mají nedostatek. Senátorka za Kladno Adéla Šípová ovšem situaci v uplynulém týdnu zmonitorovala, výsledek nahrála na video a ukázala, že příjemkyně dávek v hmotné nouzi se dovnitř herny úplně v klidu dostala, aniž by musela předložit byť jen občanku. Přitom současná regulace by měla zabránit právě příjemcům hmotné nouze se do heren dostat a prohrávat tam peníze. I další figurant, muž s osmnácti exekucemi, momentálně v insolvenci, který by rovněž neměl být do herny vpuštěn, prošel přes obsluhu v klidu. Za chvíli už hrál na automatu.

Volf, který říká, že ve městě je vše pod kontrolou a z hazardu žádná sociální rizika neplynou, v minulosti neváhal celé Kladno vyhlásit za tzv. bezdoplatkovou zónu.

Primátor Volf tvrdí, že o hernách není slyšet, skoro jako by ve městě ani nebyly. „Běžný Kladeňák ani neví, kde ty provozovny jsou.“ Celou iniciativu proto Volf považuje za snahu se zviditelnit na „neexistujícím problému“ a občanům doporučuje se referenda neúčastnit. Jeho tvrzení, že o hernách běžný Kladeňák neví, je přitom absurdní i pro náhodného návštěvníka města. Jsou vidět na první pohled. Například v pomyslném centru sídliště Kročehlavy, kde žije více než 35 tisíc lidí, tedy skoro polovina obyvatel Kladna, těžko můžou nevidět a nevědět, kde herny jsou.

Jedna z iniciátorek referenda, zastupitelka za STAN Anna Gamanová, zmiňuje další kasina a herny ve městě: „Okolí heren všichni známe, ČSA, terasy v Rozdělově. Nic moc. Bezpečnější Kladno chceme všichni.“ Také podle diskusí Kladeňáků je celkem jasné, že primátorovo tvrzení, že lidí z města o hernách ani nevědí, je poměrně liché. „V tuto chvíli Kladno herny má. Má je na nevhodných místech – nově např. kasino naproti mé školce v Obránců míru, a protest rodičů nezmohl nic,“ píše jedna diskutující.

Podle debat na facebooku se každopádně podařilo primátorovi rozšířit těžko ověřitelnou informaci o tom, že hazard je nutný pro provoz sportu a kultury na Kladně. Odpůrci heren přitom opakovaně ukazují, že příjmy z hazardu jsou v rozpočtu města zcela zanedbatelné. Podle iniciativy KladnoBezHazardu poměrně nestabilní příjmy z hazardních her netvoří ani pět procent všech příjmů. K tomu aktivisté předkládají monitor hospodaření Kladna, který jasně ukazuje, jak nevýznamné příjmy z heren v celku jsou. Když tedy primátor Volf říká, co všechno by bez hazardu nebylo a vypichuje přitom ty nejpopulárnější projekty města jako vánoční akce a koncerty, levný svoz komunálního odpadu nebo dotace pro Jágrovy hokejové Rytíře Kladno, není vůbec jasné, jestli by bez hazardu na tyto aktivity peníze chyběly.

Dalším Volfovým argumentem je, že pokud by se hazard na území města zakázal, vedlo by to ke vzniku nelegálních heren. Odborník na hazard Matěj Hollan, který se tomuto fenoménu věnuje na různých úrovních dlouhodobě, přiznává, že nelegální herny skutečně vzniknout můžou. „Máme zkušenosti z Českých Budějovic, které jsou o něco větší než Kladno. Tam po zavření heren skutečně několik černých heren vzniklo, to je potřeba férově říct. Ale oproti počtu legálních heren to byl skutečně zlomek a není problém je vysledovat. Černé herny na sebe navíc nevážou takovou sociální patologii, musí se maskovat,“ vysvětluje Hollan. Na Kladně, kde už je navíc v tuto chvíli hazard regulovaný a heren je tam jen třináct, by černé herny vznikly podle Hollana tak dvě a pro příslušné orgány by nebyl problém je případně odhalit.

Hollan také připomíná, co ve skutečnosti znamenají „peníze z hazardu“. Jsou to peníze, které město vytáhne z vlastních občanů. Zlomek z nich potom může použít na financování vlastních aktivit. Jeho slova potvrzuje Tereza Bělohradská, učitelka, sociální pracovnice a rovněž neúspěšná kandidátka do zastupitelstva za Piráty a STAN v posledních komunálních volbách. Při sociální práci se často setkává s matkami, které se ocitly v dluzích a ve velmi prekérní situaci kvůli tomu, že jejich muži propadli automatům, obvykle v souvislosti s alkoholem. Bělohradská se proto angažuje v kampani proti hazardu. Jako občance města jí vadí herny, kolem kterých musí chodit se svými dětmi. Jako sociální pracovnice navíc ví, jak často hraje hazard roli při odebírání dětí rodičům a jejich umisťování do institucionální péče. Zná také příklady lidí, kteří sami sebe zařadili do evidence těch, kdo mají zákaz hazardní hry hrát.

Proti referendu všemi prostředky

Vzhledem k tomu, jak okázale iniciativou Volf pohrdá, může být překvapivé, jak moc se snaží přesvědčit obyvatele o tom, aby se referenda buď vůbec neúčastnili, nebo hlasovali pro hazard. Neváhá využít radniční stránky a noviny či další spolupracující média, aby se stavěla pro hazard a proti referendu jako takovému. O férovém informování obyvatel o legálním referendu nemůže být vůbec řeč. Skupina stojící proti hazardu adekvátní mediální prostor za peníze radnice nemá.  Každopádně i antikampaň měla vliv na to, že se o referendu ve městě ví, a je tedy na občanech Kladna, jak rozhodnou.

Volf, který říká, že ve městě je vše pod kontrolou a z hazardu žádná sociální rizika neplynou, v minulosti neváhal celé Kladno vyhlásit za tzv. bezdoplatkovou zónu. Tento nástroj (dokud jej nezrušil Ústavní soud) přitom sloužil městům k zavedení speciálního režimu pro zvlášť problematické oblasti. Pro Volfa to bylo celé město – a nyní je najednou považuje za neproblematické, tedy takové, ve kterém hazard žádné riziko nepředstavuje.

Na sociálních sítích mezi aktivisty proti hazardu kolují zvěsti o možné neregulérnosti referenda. Podle senátorky Adély Šípové ale proběhlo školení volebních komisí v pořádku. Na sítích se také objevila odpověď na inzerát hledající brigádníky před volební místnosti, kteří by mohli ovlivňovat voliče přímo před volbou. I z tohoto důvodů chce Matěj Hollan a další aktivisté situaci na místě monitorovat. Podle Hollana je zavádějící i to, jak jednostranné bylo informování o referendu ze strany města. Kromě monitoringu tak případně hodlá zvážit i právní kroky. „Referendum prošlo tradiční cestou a občané mají mít svobodný přístup k informacím. Toto je přece proti demokracii,“ myslí si aktivista.

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále