Švýcaři vegance občanství nepřiznají. Je prý otravná


Obyvatelé švýcarské vesničky Gipf-Oberfick si nepřejí, aby se aktivistka za práva zvířat Nancy Holtenová stala občankou jejich země.

Švýcarská vesnička Gipf-Oberfick v kantonu Aargau už podruhé odmítla udělení švývarského občanství aktivistce a vegance Nancy Holtenové, protože vnímá její kampaň za práva zvířat jako příliš „otravnou“. Dvaačtyřicetiletá Holtenová se narodila v Nizozemsku a do Švýcarska se přistěhovala v osmi letech, mluví plynně švýcarskou němčinou a její dvě děti mají švýcarské občanství. Sama o občanství požádala už v roce 2015 a lokální autority byly ochotné jí ho udělit, jenže ve Švýcarsku má váhu i hlas místních občanů. Z 206 jich hlasovalo 144 proti. Nyní se situace opakovala s podobným výsledkem.

Podle Tanjy Suterové, místní předsedkyně národně konzervativní a pravicově populistické Švýcarské lidové strany, Holtenová nedokáže „zavřít klapačku“.

Občanům vadí, že Holtenová aktivně brojí proti místním tradicím, jako jsou závody selat, lov nebo kravské zvonce, které jsou těžké a hlasité, což má neblahý vliv na zdraví zvířat. Podle Tanjy Suterové, místní předsedkyně národně konzervativní a pravicově populistické Švýcarské lidové strany, Holtenová nedokáže „zavřít klapačku“. Komunita jí prý nedopřeje „dárek“ v podobě občanství, „pokud nás bude otravovat a nebude respektovat naše tradice,“ dodala Suterová.

„Spousta lidí tvrdí, že útočím na jejich tradice, ale o to mi vůbec nejde. Jde mi hlavně o blaho těch zvířat,“ vysvětlila Holtenová. Podle Urse Treiera, mluvčího administrativy Gipf-Oberfricku, nejsou důvodem druhého odmítnutí její námitky proti kravským zvoncům a tradicím, ale to, že se pustila do veřejné kampaně a celou věc medializovala. Případ se nyní přesunul do kantonálního vedení v Aargau, které může výsledek zvrátit a navzdory nevoli místních jí občanství udělit. Podle švýcarského práva musí žadatel o občanství mluvit jazykem země, respektovat zákon a pořádek a být dobře integrovaný v místní komunitě. Poslední bod je nyní největší kámen úrazu.

Švýcarští občané si ovšem dokážou najít ještě zajímavější důvody pro nepřidělení občanství než v případě Holtenové. V loňském roce ho odmítli vydat kosovské rodině, která žije ve vesnici Bubendorf již deset let, mluví německy a zná místní zvyky a reálie, protože její členové chodí po vesnici v teplákovkách a občas nezdraví. Americký bývalý profesor z přední švýcarské univerzity, který v městečku Einsiedeln žije přes čtyřicet let a vychoval tam tři děti, zase na občanství v roce 2014 nedosáhl z důvodu, že nedokázal vyjmenovat jezera v jeho kantonu a neznal jméno největšího zaměstnavatele ve městě.

 

A2LARM