Projekt „Města policajtů“ v USA provází policejní šikana a zneužívání moci

Atlantou, hlavním městem afroamerické kultury, otřásají protipolicejní protesty. Místní úřady při boji proti aktivistům používají násilí a omezují svobodu projevu.

Říká se, že když se kácí les, lítají třísky. V americké Atlantě si toto pořekadlo vzala místní politická reprezentace za své. Město plánuje výstavbu rozlehlého moderního policejního tréninkového areálu, kvůli němuž hodlá pokácet část vzácného lesa. Pro prosazení a dosažení cíle neváhá použít všech možných prostředků. Včetně zatýkání oponentů projektu, zabití a obviňování environmentálních aktivistů z domácího terorismu.

Jak jsem psal už na konci ledna letošního roku, Atlantská policejní nadace (Atlanta Police Foundation) plánuje na místě vyhrazeném pro veřejný park vybudovat s přispěním města a místních korporací jako Delta, UPS, Home Depot, Accenture nebo Wells Fargo zařízení, které oponenti označují „Město policajtů“ (Cop City). Starosta města, demokrat Andre Dickens, tvrdí, že se díky výstavbě areálu stane Atlanta „národním modelem pro policejní reformy s nejprogresivnějším výcvikem v zemi“.

Zabití aktivisty představuje zcela nevídaný moment v dějinách environmentálního aktivismu v USA.

Výcvikové centrum v hodnotě 90 milionů dolarů má nahradit stávající nevyhovující prostory pro policii a hasiče. Má zahrnovat střelnici, výukové prostory, modelové městečko, dráhu pro kurzy řízení vozů bezpečnostních sborů, stáje pro policejní koně a budovu, v níž budou trénovat hasiči. Podle oponentů projektu se budou policisté v centru učit bojovým taktikám, jak postupovat proti protestům a protestujícím ve městech, a tím pádem jde o další krok v nebezpečné militarizaci policejních sborů v USA. Navíc má být areál vybudován ve městě, které je už nyní nejvíce monitorované bezpečnostními kamerami.

Proti výstavbě centra se už od léta 2020, kdy městská rada poměrem deset ku čtyřem hlasům schválila plán investice z městského rozpočtu, staví především aktivisté bojující za reformy, demilitarizaci či omezení policie, ale i environmentalisté. Park, jejž by mělo centrum nahradit, totiž stojí na místě bývalé plantáže z dob otroctví a později vězeňské farmy, přičemž jsou zde nejspíše pohřbeni vězni. Zároveň park představuje nejrobustnější městskou stromovou klenbu v celých Spojených státech, kterou by výstavba tréninkového centra zdevastovala, a nenávratně tak poničila životní prostředí. Město přitom park od roku 2021 pronajímá Atlantské policejní nadaci za deset dolarů ročně.

Navzdory protestům však město v podpoře projektu pokročilo a 6. června 2023 pro něj už definitivně schválilo 31 milionů dolarů – jednání probíhalo šestnáct hodin, vyjádřily se na něm stovky oponentů, ale ani to ke zvrácení nestačilo. Rada města navíc investici přiklepla s novým, dlouho tutlaným dodatkem, který finanční podporu města ještě zvyšuje: dodatek rozhodnutí rady stanovuje, že město bude na provoz tréninkového centra a obsluhu půjčky pro Atlantskou policejní nadaci přispívat každoročně dalšími 1,2 milionu dolarů z peněz daňových poplatníků, a to po dobu třiceti let. Město tak nakonec na projekt přispěje dvojnásobkem částky, kterou původně deklarovalo.

Z nejbohatších nadací

Atlantská policejní nadace je jednou ze 150 podobných organizací ve Spojených státech, přičemž dvě pětiny z nich vznikly až po událostech ve Fergusonu v roce 2014, tedy po masivním protestu proti policejní vraždě afroamerického mladíka Michaela Browna bělošským policistou Darrenem Wilsonem (FBI následně při vyšetřování fungování místního policejního sboru ve městě konstatovala, že je prolezlý systemickým rasismem).

Nadace, jako je ta atlantská, která vznikla už v roce 2003, pomáhají policejním sborům získat peníze do rozpočtu skrze privátní, často korporátní „filantropické“ příspěvky. Právě v Atlantě však nadace disponuje bezprecedentně velkým balíkem peněz – v roce 2021 byla schopná sehnat na 28 milionů dolarů (druhou příčku v tom roce obsadila nadace z Las Vegas, která získala 12 milionů).

Peníze jdou v Atlantě jak na programy pro mládež z vyloučených oblastí, tak na nákup monitorovacích technologií a ubytování příslušníků policejního sboru v komunitách, v nichž pracují. A také na výstavbu tréninkového centra, podobně jako ve Vegas. Kritici přitom upozorňují, že právě skrze soukromé neprůhledné nadace mohou korporace ovlivňovat chod policejních sborů a zároveň tím obcházet demokratické, politické procesy kontroly policie.

Podobným obavám nahrává i způsob, jakým se politici a policie v Atlantě – i na státní úrovni Georgie – vyrovnávají s protesty proti výstavbě areálu a se svými názorovými oponenty. Před více než rokem a půl aktivisté obsadili park, kde má areál stát, a od té doby se střetávají s policií. Vybudovali si zázemí v korunách stromů, barikády na zemi a až do konce dubna 2023, kdy policie celý park navzdory protestům aktivistů i místních studentů univerzit a soukromých středních škol uzavřela, prováděli sabotáže stavebních prací. Stavební dělníky a jejich techniku proto začala do parku doprovázet atlantská policie a Georgijský úřad pro vyšetřování (GBI), kteří měli za úkol odstranit nelegálně postavené barikády a další provizorní stavby, aby mohla být zahájena plánovaná výstavba.

Při této práci státní policie neváhala použít slzný plyn nebo projektily s pepřovým plynem. Na druhou stranu policie a GBI tvrdí, že protestující nastražili v parku bomby a že útočili na dělníky. Přes čtyři desítky aktivistů tak již byly zatčeny a obviněny z domácího terorismu, neoprávněného vniknutí do parku a maření výkonu práce policistů. Co nejtvrdší postihy pro aktivisty podporuje i republikánský guvernér státu Brian Kemp.

Střety mezi aktivisty a militarizovanou státní policií vyvrcholily lednovým zabitím jednoho z aktivistů a následnými násilnými protesty v centru Atlanty, při nichž protestující zapálili policejní vůz a rozbili několik výloh. Zabití aktivisty přitom představuje zcela nevídaný moment v dějinách environmentálního aktivismu v USA a ukazuje na nekompromisní postoj policie k potlačení protestů proti výcvikovému centru.

Nebinárního aktivistu Tortuguita (který v angličtině používá zájmena they/them – pozn. red.) prý policisté zastřelili v sebeobraně. Záběry z policejních kamer k incidentu neexistují a zbraň, z níž měl Tortuguita střílet, policie nalezla až po dni hledání. Tortuguita přitom vyznával nenásilný protest, prošel kurzem pro mediky, aby mohl v případě nouze aktivistům poskytnout lékařskou pomoc a žádnou zbraň nevlastnil. Pitva nakonec ukázala, že jeho tělo zasáhlo přinejmenším padesát sedm ran a že měl v době smrti zdvižené ruce (na kterých se nenašly stopy střelného prachu) – vše tedy nasvědčuje tomu, že byl de facto popraven, přičemž střelba na policistu, připisovaná Tortuguitovi, vyšla od některého z ostatních policistů. Žádný z policistů dodnes nebyl z vraždy environmentalisty obviněn.

Zabitím a zatýkáním však neustaly ani protesty oponentů projektu, ani další represe ze strany policie. Nejprve byli v květnu zatčeni tři aktivisté za vytvoření a distribuci letáků s fotografií jednoho z policistů, který se měl údajně podílet na zmiňovaném zabití Tortuguity, a s textem varujícím policistovy sousedy, že žijí v blízkosti „vraha“. Všichni tři skončili po zatčení na samotce s obviněními ze stalkingu a zastrašování policisty, a to navzdory existenci prvního dodatku americké ústavy, který garantuje právo na svobodu projevu. Případ si pod sebe vzal přímo zástupce ministra spravedlnosti státu Georgia.

Šikana ministerstva spravedlnosti

V červnu – týden před zmiňovaným stěžejním hlasováním městské rady o masivní investici pro výcvikový areál – pak týž vysoký státní úředník posvětil vyslání SWAT týmu k zatčení dalších tří aktivistů spojených s protesty proti Městu policajtů. Tentokrát se obvinění týkala údajného praní špinavých peněz a zpronevěry peněz na charitativní účely, což však nevysvětluje přítomnost celého týmu po zuby ozbrojené zásahové jednotky, která stojí nemalé peníze. Spíše se jedná o další ze zastrašovacích taktik atlantských policistů: zatčení aktivisté totiž spravují Atlantský solidární fond (Atlanta Solidarity Fund), který hradí kauce a platí právní služby pro zatčené aktivisty (včetně politiků) protestující proti výstavbě policejního výcvikového areálu. Atlanta má přitom za sebou dlouhou historii působení podobných občanských aktivit už od dob Martina Luthera Kinga jr.

Georgijské ministerstvo spravedlnosti však zatčené aktivisty označuje za osoby, které „vyznávají extremistické protivládní a protiestablishmentové postoje“, a tvrdí, že není zřejmé, že všechny vybrané peníze používají na deklarované účely, respektive tvrdí, že peníze jdou na podporu protestních aktivit organizace Braňte atlantský les (Defend the Atlanta Forest). Soudce však argumentaci a důkazní materiál ministerstva zpochybnil, aktivistům stanovil relativně nízkou kauci a upozornil na možné porušování práva na svobodu projevu ze strany policie a ministerstva spravedlnosti. Podobné zatýkání, soudní tahanice, šikana a pokusy o umlčení či finanční vyčerpání oponentů totiž mají jediný účel: odradit aktivisty od legitimních a zákonem chráněných projevů nesouhlasu.

Solidární fondy a potravinové banky, jakou zatčení aktivisté rovněž provozují, totiž historicky patří mezi pilíře hnutí za sociální spravedlnost a reformu justičního systému (nejen) v USA – podobná nátlaková taktika policie a úřadů potlačuje kritiky, reformní hnutí a politickou oponenturu, stejně jako právo na protest. Podle některých zpráv si přesně toto uvědomovali i zatýkající policisté, kteří se sami podivovali, zda neporušují první dodatek americké ústavy. Guvernér Kemp měl však jasno a zatčené označil za podporovatele domácího terorismu.

Pakliže policie zintenzivnila svoji taktiku vůči oponentům tréninkového centra, ani aktivisté nezahálejí a rozhodli se dosáhnout vyhlášení referenda o výstavbě areálu. Jedná se o však o finančně náročný plán, pro nějž navíc potřebují sehnat sedmdesát tisíc podpisů v průběhu šedesáti dnů. A čelí přitom další šikaně úřadů.

Moje lednové hodnocení tedy nadále platí: atlantský boj aktivistů proti zvůli korporací, mocné policie a města představuje další varovnou kapitolu v narůstající militarizaci policie a rovněž příklad environmentální nespravedlnosti. Může vést k vytvoření silného protestního hnutí. A také může stát některé politiky místo. Byli a jsou to primárně demokraté, kdo v městské radě a na radnici od roku 2021 výstavbu areálu podporují a je možné, že narůstající nevole veřejnosti některé z nich oslabí, zvláště když prakticky nereagují na narůstající perzekuci ze strany policie a ministerstva spravedlnosti vůči protestujícím. Nebo oslabí chuť místních jít volit demokraty v prezidentských volbách v roce 2024. Naopak republikány tvrdý postoj vůči oponentům výcvikového centra pouze posílí – hovoří se o tom, že republikánský ministr spravedlnosti si díky událostem okolo Města policajtů vytvoří dobrou pozici pro kandidaturu na významnější politickou pozici v roce 2026 (guvernérský post bude volný).

V Atlantě to tedy vře a hlavní město Georgie – i současné afroamerické kultury – se stává středobodem boje jak proti další militarizaci a korporatizaci policie, tak za práva na protest a ochranu životního prostředí. Boj se přitom bude táhnout ještě měsíce, možná roky. Nově se přitom ukazuje, že aktivisté budou muset bojovat hned proti dvěma policejním výcvikovým centrům, protože okres Fulton, který zahrnuje velkou část Atlanty, se rozhodl nečekat na zmiňované středisko a chce si postavit vlastní policejní akademii. Je tedy možné, že se Atlanta stane i hlavním městem policejního výcviku v USA.

Autor je amerikanista.

Čtěte dále