Foto Robert S. Donovan, Wikipedia Commons, CC BY-SA 4.0
Studie publikovaná v časopise Nature Climate Change odhalila, že téměř 70 procent celosvětové populace by bylo ochotno obětovat jedno procento svého domácího příjmu pro zastavení změny klimatu. Studii provedli výzkumníci z univerzity v Bonnu v Německu, kteří zjistili, že 86 procent lidí věří, že by lidé ve své zemi měli bojovat proti globálnímu oteplování, a 89 procent věří, že jejich vláda by měla v této otázce udělat více. Dále se odhaduje, že 69 procent celosvětové populace je ochotno přispět jedno procento svého domácího příjmu na zastavení změny klimatu.
Studie nicméně také zjistila, že lidé podceňují ochotu ostatních přispět do boje proti změně klimatu. Průměrně si lidé myslí, že pouze 43 procent jejich spoluobčanů by bylo ochotno přispět procentem svého příjmu, což je rozdíl 26 procentních bodů oproti skutečnému číslu. V Česku by podle výzkumu bylo 55 procent lidí ochotno vzdát se jednoho procenta svého přijmu pro zastavení změny klimatu oproti předpokládaným 32 procentům. Tato nesprávná představa, známá jako „pluralistická nevědomost“, která byla poprvé definována americkým sociologem Floydem Allportem v roce 1924, může potenciálně bránit kolektivnímu úsilí v boji proti změně klimatu.
Tu výzkumníci také citují v abstraktu studie, kde soudí, že: „Navzdory těmto povzbudivým statistikám dokumentujeme, že svět se nachází ve stavu pluralistické nevědomosti, kde jednotlivci po celém světě systematicky podceňují ochotu svých spoluobčanů jednat.“ Výzkumníci také zjistili korelaci mezi ochotou přispět procento příjmu s vnímáním ochoty ostatních přispět. Navrhují, že informování o skutečném podílu lidí ve své zemi, kteří jsou ochotni přijmout osobní náklady na boj proti globálnímu oteplování, by mohlo zvýšit individuální zájem o boj s klimatickou změnou.
Závěry této studie jsou klíčové mimo jiné pro tvůrce environmentálních politik, protože poukazují na důležitost vyvrácení nesprávných představ o celospolečenské ochotě jednat. Porozumění původu tohoto rozdílu ve vnímání umožní navrhnout účinnější politiky, které podpoří kolektivní úsilí v boji proti změně klimatu.