Foto Michael Held, Unsplash, CC BY 2.0 DEED
Změna klimatu způsobila, že byl rok 2023 v Evropě nejteplejší nebo druhý nejteplejší v historii měření – v závislosti na použitých datech. Teploty byly nadprůměrné v celkem 11 měsících roku 2023 a současně byl naměřen rekordní počet dnů s extrémním tepelným stresem. Během posledních dvou dekád pak vzrostl počet úmrtí zapříčiněných horkem v celé Evropě o 30 procent, kdy úmrtnost stoupla prakticky na celém kontinentu. Takové jsou hlavní závěry Zprávy o stavu klimatu za rok 2023, kterou připravila služba Copernicus v oblasti změny klimatu a Světová meteorologická organizace.
Velká část Evropy zažila v zimě a na jaře méně dní se sněhem, než je dlouhodobý průměr, což se týkalo zvláště střední Evropy a alpských oblastí. V Alpách v roce 2023 došlo k mimořádnému úbytku objemu ledovců, což souviselo s podprůměrným množstvím sněhu. Během let 2022 a 2023 ztratily alpské ledovce okolo desetiny svého zbývajícího objemu.
Průměrná teplota povrchu oceánů okolo Evropy dosáhla rekordních hodnot. V červnu zasáhla Atlantský oceán západně od Irska a okolo Británie extrémní vlna veder s teplotou mořského povrchu až o pět stupňů vyšší, než je průměr.
Během roku 2023 spadlo v Evropě o sedm procent více srážek než obvykle. V prosinci byly průtoky v evropské říční síti nejvyšší v historii. V průběhu roku pak byl na třetině evropské říční sítě zaznamenán průtok přesahující vysoký povodňový stupeň. Podle předběžných odhadů zasáhly povodně v Evropě více než jeden a půl milionu obyvatel.
Léto v Evropě bylo plné kontrastů. Severozápadní Evropa zažila nejteplejší červen v historii, zatímco středomořské oblasti čelily nadprůměrným srážkám. V červenci to bylo takřka naopak. V srpnu čelila nadprůměrným teplotám jižní Evropa a září bylo nejteplejší v historii v celé Evropě.