Foto Google DeepMind, Pexels, CC0
Když necháte umělou inteligenci vygenerovat jeden obrázek, spotřebuje se při tom energie, která by stačila na nabití jednoho telefonu. Vyrobit tisíc takových obrázků má stejnou uhlíkovou stopu jako ujet šest a půl kilometrů autem se spalovacím motorem. To jsou jen některé příklady energetické náročnosti umělé inteligence, o nichž se dočteme ve zprávě Artificial Intelligence Threats to Climate Change (Hrozby umělé inteligence týkající se klimatické změny). Podle organizace Climate Action Against Disinformation hrozí, že vývoj umělé inteligence ještě víc akceleruje klimatickou změnu. Jako technologie je mimořádně náročná na spotřebu energie i vody a zároveň se může stát zásadním nástrojem při tvoření a šíření klimatických dezinformací.
Mezinárodní energetická agentura vloni odhadla, že datová centra, která pohánějí umělou inteligenci, zdvojnásobí v následujících dvou letech spotřebu energie. Ta se tak bude rovnat spotřebě celého Japonska. Nejsou to ale zdaleka jediné zdroje, které AI potřebuje – velkou energetickou náročnost má i výroba čipů pro AI nebo její „učení“, při němž jsou do systému nahrávána velká množství dat. Při chlazení se navíc spotřebuje obrovské množství vody, což se často děje v místech, která už teď trpí na sucho. V důsledku je hledání informací prostřednictvím GPT-3 pro planetu pětkrát až desetkrát větší zátěží než běžné hledání prostřednictvím internetových vyhledávačů.
Zpráva také varuje, že umělá inteligence by se brzy mohla stát novým zásadním nástrojem při šíření klimatických dezinformací. Relativně snadné generování textových fake news nebo obrazových podvrhů výrazně pomůže dezinformační scéně, která tak dokáže snadno a cíleně zaplavit internet zprávami popírajícími klimatickou krizi. Že falešný obsah už teď ovlivňuje veřejné mínění, jsme viděli třeba při podzimních slovenských volbách, kdy se na internetu objevil umělou inteligencí vyrobený spot, v němž hlas kandidáta strany Progresívne Slovensko mluvil o nutnosti zvýšení cen piva.
„Za poslední dekády udělaly vlády příliš málo při regulacích technologií sociálních médií a to i poté, co se ukázaly jejich zjevné negativní dopady na společnost. Legislativa by teď neměla udělat stejnou chybu a měla by rychle implementovat regulace, které budou požadovat bezpečnost, průhlednost a zodpovědnost společností, které vyvíjí umělou inteligenci,“ dočteme se ve zprávě, která připomíná, že zatímco při zavádění technologických novinek v minulosti se vždy kladl důraz na jejich bezpečnost, v souvislosti s umělou inteligencí jsme příliš benevolentní, což se nám může vymstít.