Foto Alarm / Petr Zewlakk Vrabec
„Toto řešení bude respektovat svobodu volby, ale zároveň oddělí špatné ženy od ostatních. Malý počet zapsaný v registru a pohrdání společností se stanou argumentem pro úplný zákaz potratů,“ cituje Ucháčovu komunikaci dovnitř sítě Agenda Europe chorvatský Portal Novosti. Ten společně s dalšími médii z Polska, Nizozemska, Velké Británie a Švédska zanalyzoval uniklé e-maily ultrakonzervativních aktivistů, politiků a dalších aktérů angažujících se v mezinárodní síti.
„Chceme hlavně zprostředkovat pomoc těm, které postihlo homosexuální cítění,“ komentoval tehdy distribuci ředitel Hnutí pro život.
Agenda Europe byla dlouho přísně utajovaná a dodnes není zcela jasné, kdo přesně se v ní kdy angažoval a jakým způsobem. Dlouhá léta byl veřejnosti přístupný pouze ultrakonzervativní blog se shodným jménem, na němž byly publikovány novinky ohledně antigenderového boje proti queer lidem a reprodukčním svobodám. Přelomovou investigativní práci o této síti přinesla v roce 2018 francouzská ARTE ve spolupráci s Evropským parlamentním fórem. Ti společně rozkryli, že se jedná o fundamentální křesťanskou síť, jejíž manifest nese název „Obnovení přirozeného řádu“.
Na přísně tajných summitech Agendy Europe se podle investigativy setkávají a pomáhají si lidé z Vatikánu, antigenderových organizací, ultrakonzervativní politici a lobbisté. Ačkoli byla strategie Hnutí pro život (HPŽ) dlouho výrazně podobná komunikaci jiných protiženských organizací v Evropě, doteď nebylo potvrzené, že se v Agendě Europe hnutí také angažuje. Odhalený e-mail Radima Ucháče však ukončil veškeré pochyby a dosvědčil, že ani český antigender není pozadu.
Soudíme, nepomáháme
Ucháčova rétorika o „špatných ženách“ a otevřené přiznání, že se Hnutí pro život snaží v České republice zakázat interrupce, znovu odhaluje pravou tvář této organizace. Jak jsme popsali společně s Eliškou Koldovou a Janem Kašpárkem v sérii Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu, Hnutí pro život nikdy nešlo o láskyplnou pomoc všem ženám. Jejich primárním cílem je a vždy bylo, aby daný člověk nepodstoupil interrupci. Když tak učiní, je „špatný“ a zaslouží si stigmatizaci. Povahu organizace neodhalí nic přesvědčivěji než menší exkurze do historie.
Na začátku milénia se Radim Ucháč a Hnutí pro život soustředili kromě omezování reprodukčních svobod také na konverzní terapie a stigmatizaci LGBTQ+ lidí. To vedlo až k vydání queerfobní knihy Terapie homosexuality, která popisuje „zraněné a neklidné duše“, jež mají bojovat se svými nežádoucími „homosexuálními pocity“. U žen je pak uváděn „lesbický komplex“, který se dá prý odstranit tak, že daný člověk překoná odpor k „ženským zvykům“, jako jsou domácí práce, mateřské něžnosti či všímání si „nevýznamných maličkostí“. Tuto knihu Ucháč rozeslal se spolkem Exodus zdarma do všech základních a středních škol. „Chceme hlavně zprostředkovat pomoc těm, které postihlo homosexuální cítění,“ komentoval tehdy distribuci ředitel Hnutí pro život.
O něco později se pak Radim Ucháč a Zdeňka Rybová, vedoucí Linky pomoci HPŽ, připojili k národně konzervativní Akci D. O. S. T., jež byla kritizovaná mimo jiné za antisemitismus. Společně s Akcí D. O. S. T. například čelní představitelé HPŽ podporovali kriminalizaci queer lidí v Putinově Rusku. Právě v konzervativním Rusku na moskevské konferenci o rodině také přednesl v roce 2014 Radim Ucháč vlastní příspěvek.
Alerta, alerta
V rámci strategického přemýšlení se za posledních deset let značka Hnutí pro život zcela obměnila. Organizace se zaměřila pouze na potlačování reprodukčních svobod a queerfobii přenechala jiným, zejména Alianci pro rodinu.
Před rokem, když jsme psali reportáž o lobbingu antigenderových organizací, jsme narazili na návrh novely zákona z dílny Hnutí pro život. Tento návrh se oklikou pokouší zavést „ochranný status těhotné“ a tím v praxi víceméně znemožnit možnosti interrupce. Zaváděl by také registr těhotných osob, jak ho známe například z Polska. Ačkoli se jedná o dokument, který snad neprojde legislativním procesem, ukazuje nám, proč je třeba si na Hnutí pro život dávat pozor a brát ho vážně.
Ačkoli se dnes Hnutí pro život prezentuje jako organizace napomáhající ženám, pravda je taková, že se snaží omezit naše reprodukční svobody. I přes líbivý marketing a uhlazenou komunikaci je třeba toto neustále připomínat, abychom se jednoho dne neocitly na seznamu „špatných žen“, které chtěly rozhodovat o své budoucnosti, nebo dokonce na seznamu „ochranného statusu“, který by nám interrupci přímo znemožňoval.
Autorka je redaktorka Alarmu.