Colours of Dollars: barvy Ostravy v jiném světle


Festival Colours of Ostrava navštíví desítky tisíc návštěvníků, má velké sponzory, a přesto spolkne většinu městkých dotací na kulturu.

Festival Colours of Ostrava má za sebou mnohaletou historii pečlivě budované hudební události. Řada zvučných jmen z celého světa nebere konce a z alternativního festivalu se stala megaakce s desetitisíci návštěvníky. Colours of Ostrava jsou velkým spektáklem, který dělá z Ostravy nereálně barevnou fatu morganu uprostřed šedi smogového města a sociálních problémů. Chudoba a vyloučení v blízkosti nových obchodních center a developerských projektů jsou každodenní realitou dnešní Ostravy. Stejně jako se obchodní centrum Nová Karolina k ostravské realitě a slavné industriální minulosti vztahuje jen svým názvem, ani festival Colours of Ostrava s barvami skutečné Ostravy nemá nic společného. Nezbývá než se snažit o změnu budováním alternativy, která by odpovídala lokálním podmínkám a doplnila kulturní identitu Ostravy o barvy i těch „obyčejných“, tedy místních tvůrců.

Chceme bojovat za opravdovou rozmanitost, jež by neumlčovala hlasy, které jsou i tak málo slyšet.

Dramaturgové Colours of Ostrava místní umělce přehlížejí, a pokud si jich všímají, nutí je hrát roli „kamaráda, který nám to udělá za vstup nebo za pár stovek“. K uspořádání nového festivalu, který by reprezentoval alternativní část ostravské scény a zval k nám kapely, ze kterých ty místní čerpají, ovšem chybějí prostředky. Rozpočty velkých festivalů typu Colours vysají každoročně velkou část dotací na kulturu a stále potřebují víc. Přitom se sponzory, jako jsou Česká spořitelna, ČEZ, Agrofert či Arcelor Mittal a cenou vstupenky okolo tří tisíc, by se pravděpodobně dal zorganizovat slušný festival i bez veřejných dotací.

„Světovost“ festivalu je posilována nejen kategorií „world music“, ale demonstrativně také barevnými vizuály asociujícími jinakost a exotiku, kterou si pracující většina obvykle jezdí užívat k moři do Tunisu, Egypta apod. Jednou za rok však tuto touhu výjimečně slibují naplnit Colours of Ostrava. Místní se můžou odtrhnout od zašedlé reality každodenního ostravského života a přidat se k barevnému festivalovému karnevalu. Lidé se vydovádí, užijí si onen proklamovaný „zážitek sounáležitosti“ a „psychedelický pocit ponoření se do nitra hudby“, aniž by se vzdálili z dohledu ochranky, z blízkosti prodejních stánků a aniž by překročili hranice vytyčené kolem festivalu. A po čtyřech dnech povolování otěží hurá do práce. Totalita každodenní reality se však vstupem do festivalového areálu nemění.

Proto jakožto kolektiv Probuď domy chceme otevřít diskusi na téma dopadů velkých festivalů na místní scénu. Chceme dát hlas umělcům, kteří musí přistupovat na nepřiměřené podmínky, ze kterých vyplývají omezení také pro jejich fanoušky. Smlouvy mezi hudebníky a velkými festivaly většinou požadují, aby účinkující určitou dobu nehráli v blízkosti místa konání. V důsledku toho si kapely, které by v klubu nestály víc než tři stovky, v průběhu roku v Ostravě nezahrají a fanoušci mají jedinou možnost vidět je na velkém festivalu za téměř tři tisíce.

Nechceme ale vystupovat proti velkým hudebním festivalům, protože nám posluchačsky či jinak nevyhovují. Jsme pro pluralitu. Chceme však poukázat na důsledky takových hudebních megaakcí a postavit se prekarizaci mnohých místních umělců či organizátorů alternativních hudebních událostí. Chceme bojovat za opravdovou rozmanitost, jež by neumlčovala hlasy, které jsou i tak málo slyšet. Zároveň si uvědomujeme, že pokud svůj ideál budeme realizovat jako pouhou subkulturní alternativu, příliš problematice kulturní produkce nepomůžeme. Chceme proto diskutovat o právech posluchačů, diváků, fanoušků a návštěvníků, které nebereme jako pouhé kulturní konzumenty, i o městských dotacích na kulturu a roli kultury ve městě. Příležitost k debatě je v Provozu Hlubina v panelu nazvaném Hudba a kapitalismus. Příští čtvrtek pak organizujeme politickou manifestaci v podobě street party nazvanou Colours of Dollars / Dollars of Colours s alternativním hudebním lineupem, který ukáže nevyužitý kulturní potenciál Ostravy.

Nevystupujeme proti dramaturgii festivalu, která je kvalitní. Oceňujeme, že vedle placeného festivalu Colours of Ostrava, probíhá pro všechny i bezplatný Festival v ulicích. Za touto sympatickou činností však vidíme spekulace velkých sponzorů festivalu, kteří si svým sponzorstvím čistí jméno, nepřiměřené podmínky pro hudebníky a především pusto a prázdno, které v Ostravě mimo čtyři dny dotovaného festivalu panuje po zbytek roku.

Autorka je členka kolektivu Probuď domy.

 

A2LARM