Martin Ignačák podal ústavní stížnost poté, co v květnu Vrchní soud zamítl jeho žádost o propuštění z vazby. V té je už skoro rok a půl, protože dle státního zástupce Pazourka stále panuje obava, že by se mohl skrývat před trestním stíháním. V srpnu, během prvních dnů soudního procesu s obžalovanými v operaci Fénix, se Ignačákovo setrvání ve vazbě projednávalo u Městského soudu v Praze. Ačkoliv obžalovaný nabízel, že se bude denně hlásit u svého probačního pracovníka, zaručila se za něj jeho sestra a opakovaně zdůraznil, že se stíhání vyhýbat rozhodně nechce, neshledal soud tyto záruky jako dostačující. Ústavní soud dnes vydal nález, ve kterém označil rozhodnutí Vrchního soudu za chybné, a vyzval ho k novému projednání Ignačákovy vazby. V novém rozhodnutí by měl zvážit, zda není možné Martina Ignačáka stíhat na svobodě. Nález potvrzuje konzistentní postoj Ústavního soudu k dlouhotrvajícím vazbám. Šimáčková uvedla, že navzdory vysokému trestu, který Ignačákovi hrozí, není vhodné, aby byl ve vazbě držen tak dlouho. V rozhovoru pro Českou televizi sdělila, že Ignačák je pevně ukotven v české společnosti a je de facto spořádaným člověkem.
Kauza, ve které hrozí nezvykle vysoké tresty, vzbuzuje řadu pochybností a rok a půl trvající vazba Ignačáka patřila mezi jednu z těch nejvýraznějších.
Ignačák je v současné chvíli jediným obžalovaným kauzy, který je ve vazbě. Všichni ostatní členové skupiny Voice of Anarchopacifism (VAP) jsou stíháni na svobodě. K propuštění údajného vůdce skupiny, Petra Sovy, došlo už před časem na základně procesní chyby. Třetí obžalovaná, Alexandra Ščambová, které stejně jako Sovovi a Ignačákovi hrozí za plánování teroristického činu ve fázi přípravy dvacet let až doživotí, do vazby vůbec nešla. Její stíhání je nejpodezřelejší – mimo jiné právě proto, že byla navzdory svému slovenskému občanství propuštěna bez zadržení. Pokud by obžaloba vznesená jejím směrem měla opravdu relevantní základ, bylo by vysoce nepravděpodobné, že by jako příslušnice jiného státu mohla být stíhána na svobodě.
Katarína Zezulová a Radka Pavlovská jsou stíhány za to, že údajné plánování teroristického útoku zápalnými lahvemi na vlak nenahlásily.
Martin Ignačák v minulosti držel prostestní hladovku. Na jeho podporu se uskutečnila řada demonstrací před vazební věznicí Pankrác. V ní je momentálně druhým nejdéle zadržovaným podezřelým. Další soudní přelíčení s prvními českými „levicovými teroristy“ je naplánováno už na počátek října. Během něj má dojít k výslechu tajných policejních agentů, kteří v případu hrají zásadní roli. Podle všech obžalovaných to byli právě oni, kteří celou akci iniciovali s poukazem, že veškerá dosavadní práce VAP „je pro děcka“. Oproti tomu hlavní postava skupiny, Petr Sova, chápal akci jako příležitost, jak tajné policisty usvědčit z nedemokratického jednání, a proto s agenty naoko spolupracoval. Soudkyně a zpravodajka Ústavního soudu Kateřina Šimáčková mimo jiné řekla, že roli policejních agentů by měl Vrchní i Městský soud určitě zohlednit. Kauza, ve které hrozí nezvykle vysoké tresty, vzbuzuje řadu pochybností a rok a půl trvající vazba Ignačáka patřila mezi jednu z těch nejvýraznějších.