Donald Trump se chystá odstřihnout NASA od podpory vědeckých programů zaměřených na výzkum planetárního klimatu. Místo toho hodlá navýšit rozpočty na průzkum sluneční soustavy, a napomoci tak realizaci své megalomanské předpovědi, že do konce století lidstvo prozkoumá celý solární systém. NASA ale není jen agenturou, která střílí sondy na Mars a dělá hezké fotky vesmíru. Za poslední dvě desetiletí si ve vědecké komunitě vydobyla velký respekt také sledováním naší planety – včetně zkoumání komplexní změny klimatu, kterou Země momentálně prochází. I díky lidem z NASA tak dnes víme, že stojíme na prahu hrozivého dramatu planetární historie, které vůbec nemusí skončit v náš prospěch.
Je možné, že nejdůležitějším politickým hráčem na poli vnitřní i mezinárodní americké politiky bude navzdory vůli Donalda Trumpa sama příroda.
Na Trumpově nápadu zbavit NASA financování jednoho z jejích nejprestižnějších a z dlouhodobého hlediska vůbec nejdůležitějších výzkumných projektů je zajímavé především rámování celého rozhodnutí. Tím je dle nového amerického prezidenta boj proti „politizované vědě“. Jak známo, Trump považuje klimatickou změnu za hoax, který si vymyslela Čína proto, aby škodila americkému průmyslu a obchodu. I když v posledních dnech uznal alespoň nějakou spojitost mezi lidskou aktivitou a změnou klimatu, trvá na tom, že evidence, kterou máme, není dostatečná. Jestli se zemské klima skutečně mění, je dle jeho soudu stále otevřenou otázkou – a to i přes to, že 97 procent vědecké komunity si myslí, že antropogenní klimatická změna je krutou realitou.
Tato zpráva přichází v tu nejméně vhodnou dobu. Skupina dánských a amerických vědců a vědkyň totiž bije na poplach kvůli extrémně teplému podzimu v Arktidě. Teplota vzduchu tam v dnešních dnech bývá neuvěřitelných 20 stupňů Celsia nad průměrem a voda v severních oblastech světového oceánu je teplejší o celé čtyři stupně oproti průměru. Plocha mořského ledu se přitom za posledních 25 let v důsledku globální změny klimatu scvrkla o 30 procent a letošní extrémy předznamenávají možný blížící se průlom – ještě radikálnější zmenšení ledové pokrývky severních vod. Protože plocha zimní ledové pokrývky ovlivňuje to, jaké hodnoty dosáhne mořský arktický led v roce následujícím, zdá se, že Severní ledový oceán se ocitá v negativní smyčce zpětných vazeb, která může skončit až naprostým vymizením arktického ledu.
Zdá se tedy, že Trump se pouští hlavou proti zdi, kterou představuje sama planeta Země. Bude zajisté pozoruhodné sledovat, jak se bude jeho administrativa vypořádávat nejen s rostoucími dopady klimatické změny na americkou i světovou společnost a ekonomiku, ale také se sílícím environmentálním hnutím ve Spojených státech, jehož světlým příkladem jsou stále probíhající blokády stavby ropovodu Dakota Access Pipeline. Je možné, že nejdůležitějším politickým hráčem na poli vnitřní i mezinárodní americké politiky bude navzdory vůli Donalda Trumpa sama příroda.