Pokus o puč venezuelské opozici nevyšel

Opoziční předák Juan Guaidó vyzval k vojenskému povstání a svržení prezidenta Nicoláse Madura. Navzdory podpoře z USA jeho pokus selhal.

Za poslední měsíce si mnozí z nás nejspíše na dramatické události z Venezuely zvykli. Poslední z nich, které se jevily doslova jako převratné, se udály na konci dubna. Opoziční předák a většinou západního světa uznaný prozatímní prezident Venezuely Juan Guaidó se objevil na videu bok po boku s jiným prominentním představitelem opozice, Leopoldem Lópezem, jehož údajně osvobodili vojáci loajální k opozici. Guaidó na videu, ve kterém je obklopen sobě nakloněnými vojáky, vyzval k vojenskému povstání s cílem svrhnout prezidenta Nicoláse Madura.

Zatím se zdá, že dokud je armáda na straně Nicoláse Madura, pokusy o převrat selhávají.

Hlavní představitelé americké administrativy okamžitě vyjádřili plnou podporu venezuelské opozici. Personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney prohlásil, že americká administrativa situaci nevnímá jako puč, jelikož Guaidó je prý legitimním prezidentem. Američané vyzvali  armádu, aby se podřídila opozicí ovládanému Národnímu shromáždění. „Operación libertad“ tedy americká vláda plně podpořila. Někteří američtí politici však s podporou ozbrojeného povstání nesouhlasili – šlo hlavně o známé kritiky americké zahraniční politiky. Kongresman Ro Khanna obvinil Mikea Pence z podněcování násilí a podobně kriticky se vyjadřovala i kongresmanka Ilhan Omar, která navíc mluvila o dlouhodobě velmi negativním vlivu USA na záležitosti vnitřní politiky bolívarovské republiky.

Opoziční výzva k vojenskému převratu

Obě strany od začátku vyhrocené situace začaly vyzývat své stoupence, aby vyšli do ulic. Opozice volala po demonstracích s cílem svrhnout „uzurpátorský režim“, vláda Nicoláse Madura zase žádala své příznivce, aby vyšli do ulic bránit „legitimní vládu“. Na sociálních sítích se během dne objevila řada videí, z nichž člověku běhal mráz po zádech. Na jednom z nich, které obletělo celý svět, vidíme vládní bezpečnostní složky, které se střetly s demonstranty před vojenskou leteckou základnou La Carlota. Na záběrech najede obrněné vojenské vozidlo do shluku demonstrantů, kteří házejí kameny a Molotovovy koktejly. O několik desítek sekund později je vidět, jak jedno z obrněných vozidel vzplane – nejspíše po úspěšném zásahu molotovem. Další videa zachycují dramatické momenty, při nichž nechybí střelba ostrou municí.

Spojené státy místo aby volaly po zklidnění, evidentně chtějí, aby se situace co nejvíce vyhrotila. Americká vláda přilévá olej do ohně neustálým připomínáním, že všechny možnosti jsou na stole – tedy i americká vojenská intervence. Republikánský senátor Marco Rubio, proslulý zejména ostrými výroky vůči levicovým vládám v Latinské Americe, ve svých tweetech vyzýval, aby lidé vyšli do ulic, protože další podobná příležitost ke svržení vlády se  již nenaskytne. Ministr zahraničí Mike Pompeo v rozhovoru pro CNN tvrdil, že Maduro byl již odhodlán odletět ze země, ale Rusko mu to prý rozmluvilo. Těžko potvrdit, jestli jsou jeho slova pravdivá, faktem ovšem je, že na konci krátkého povstání to byl osvobozený předák Leopoldo López, kdo nakonec se svou manželkou Lilianou Tintori a jedním ze dvou dětí musel hledat útočiště na chilské ambasádě a posléze se přemístil na španělské velvyslanectví.

Nejnovější události se však významně liší od těch, které se odehrály v posledních měsících a letech. Ačkoli mnoho protestů bylo velmi násilných (včetně často brutální odpovědi venezuelských bezpečnostních sil), nikdy se při nich otevřeně nemluvilo o vojenském převratu. Až dosud opozice spíše vyzývala občany k masovým demonstracím, které by přinutily Madura k odstoupení, a rovněž apelovala na armádu, aby se přidala na stranu opozice. Protivládní i provládní demonstrace tak pokračovaly i další den, kdy navíc byly naplánované prvomájové manifestace a většina lidí měla volno. I v tento den probíhaly střety mezi oběma tábory. Střety si zatím vyžádaly podle proopoziční neziskové organizace Observatorio Venezolano de Conflictos Sociales čtyři oběti (včetně ženy zasažené do hlavy, o které informovala většina mainstreamových médií). V úterý večer však Nicolás Maduro ohlásil, že puč byl potlačen.

Armáda zůstala věrná Madurovi

Ve stejný den, kdy opozice vyzvala k vojenskému povstání, vydala agentura Reuters zprávu, že nechvalně proslulá společnost Blackwater (nyní přejmenovaná na Academi), jejíž žoldnéři páchali válečné zločiny v Iráku, měla v posledních měsících úmysl podílet se na vojenském převratu ve Venezuele. Zakladatel této kontraktorské společnosti Erik Prince, prominentní podporovatel Donalda Trumpa a poradce jeho prezidentské kampaně, je nyní mimochodem vyšetřován kvůli křivému svědectví, které podal o událostech spojených s ruským vměšováním do amerických voleb.

Během dubna vydal významný americký ekonom Jeffrey Sachs s dalším ekonomem a odborníkem na Venezuelu Markem Weisbrotem důležitou zprávu bilancující škody, které této latinskoamerické zemi způsobily Spojenými státy uvalené sankce. Embargo výrazně zredukovalo příjem kalorií na obyvatele, výrazně zvýšilo úmrtnost a nemoci dětí i dospělých, a vysídlilo miliony lidí v důsledku prohloubení ekonomické krize. Sankce prakticky znemožnily, aby Venezuela svou tristní ekonomickou situaci stabilizovala, a podle obou expertů měly výrazný podíl na úmrtí čtyřiceti tisíc Venezuelanů. Podle mezinárodního práva jsou jakožto kolektivní trest nezákonné.

Od doby, kdy se Juan Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem, zkouší venezuelská opozice situaci zvrátit ve svůj prospěch. Samotný akt, kdy se Guaidó prohlásil za prezidenta, nestačil. Spouštěčem změny režimu se tedy mělo stát přijetí americké humanitární pomoci, nebo spíš předpokládané neuposlechnutí rozkazu venezuelské armády nevpustit konvoje do země. Byla to pravděpodobně akce koordinovaná mezi opozicí a USA, ale armáda zůstala věrná Madurovi. Nyní došlo na vyhlášení vojenského povstání, jenže i to selhalo. Zatím se zdá, že dokud je armáda na straně Nicoláse Madura, pokusy o převrat selhávají. Prvomájové masové demonstrace okolo vládního paláce Miraflores navíc naznačují, že ačkoli podpora vládě hlásící se k bolívarovské revoluci klesla, základna příznivců je stále relativně početná.

Autor je publicista.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies