Country trap, narco gospel. Maskovaný zpěvák RMR prolamuje hranice černé hudby

Podvratný videoklip Rascal r’n’b zpěváka RMR, který vystupuje výhradně v černé kukle a navlečený do neprůstřelné vesty, nedávno nejednoho drsného fanouška rapu dojal až k slzám. Jak se mu to povedlo?

Gangster v černé lyžařské masce, neprůstřelné vestě a se samopalem přes rameno zpívá emotivním falzetem něžnou baladu o zlomeném srdci, zatímco za ním mávají černoši v balaklavách bouchačkami a oblohu křižují policejní vrtulníky. Kontrast drsného vizuálu podle vzoru nejkýčovitějších rapových klipů a jímavého R&B písničkářství zrodil na konci února virální hit Rascal a proslavil anonymního zpěváka, který se skrývá pod iniciály RMR (čte se jako „rumour“). Rascal ale není jen kuriozita pro fanoušky memové kultury – je bezmála učebnicovým příkladem ochoty rapu prolamovat žánrové bariéry a dalším milníkem současné emorapové vlny. RMR má navíc velký potenciál stát se novou hvězdou, což dokazuje jeho nový singl Dealer.

Poslouchání hudby podle žánrových škatulek ustupuje – posluchač už nemusí být uzavřený ve svém omezeném tunelu, když od veškeré natočené hudby jej dělí jen jedno kliknutí myší.

Bizarní, ale profesionálně natočený klip Rascal se přehnal sociálními sítěmi a na YouTube nasbíral skoro milion zhlédnutí. Pak ale na čas z portálu zmizel. Pravděpodobným důvodem byly nevyřešené autorskoprávní vztahy – jak se brzy po zveřejnění ukázalo, Rascal byl svéráznou klavírní coververzí hitu Bless the Broken Road countryové skupiny Rascal Flats, která za něj v roce 2005 dostala Grammy. (Píseň původně napsal a nazpíval v polovině devadesátých let Nitty Gritty Dirt Band.) Virální video navíc začíná a cappella nápěvem jiné jejich písně These Days. Hvězdy mainstreamové country nejspíš nebyly úplně nadšené z toho, že jejich hit interpretuje maskovaný gangster s grillz na zubech, který si do balady navíc přidal vlastní verše jako „fuck the boys in blue“ nebo „fuck 12, fuck 12“, věnované policejním složkám („12“ je slangový výraz pro policistu).

Když se Rascal začal šířit internetem, spousta novinářů píseň srovnávala s hitem Old Town Road, který vloni strávil na vrcholu amerického žebříčku rekordních devatenáct týdnů. Virální trhák rappera, který si říká Lil Nas X, míchal módní trap s prvky country (housličky, bendžo), jako první se ho chytli tanečníci na portálu TikTok a v mainstreamových médiích se o něm výrazněji začalo psát v okamžiku, když ho sestavovatel amerických žebříčků Billboard odmítl zařadit do countryové hitparády. Vyvolalo to bouřlivé debaty o tom, co dnes je nebo není country a jak žánr vůbec definovat. Devatenáctiletému rapperovi přispěchal na pomoc legendární zpěvák country Billy Ray Cyrus svým remixem a Old Town Road následně přepsal historii amerických žebříčků.

Mentalita mamby

RMR se za své napojení na country také nestydí. „Vyrostl jsem na trapu a country a tato píseň je interpretací toho, jak by měl znít nový žánr,“ prohlásil RMR pro časopis Fader, který ho vystopoval a zjistil o něm, že je mu 23 let a vyrůstal střídavě v Atlantě a Los Angeles, což také výrazně ovlivnilo jeho hudební vkus. V rozhovoru pro Rolling Stone RMR uvedl: „Hodně jsem poslouchal Tobyho Keitha. Pořád poslouchám Jasona Aldeana a velkej respekt patří Rascal Flatts, Gary LeVox má nejlepší hlas. Poslouchám je už fakt dlouho.“ Zároveň ale jedním dechem dodal, že mezi jeho oblíbence paří i Kanye West, Drake, Jay-Z, Blink-182 nebo The 1975.

RMR v rozhovoru mluví také o tzv. mentalitě mamby, což je termín zpopularizovaný basketbalistou Kobem Bryantem. Černá Mamba je hlavní hrdinka dvojdílného filmu Kill Bill režiséra Quentina Tarantina, která Bryanta inspirovala v úsilí dosáhnout svého cíle bez ohledu na okolnosti. Bryant o mentalitě mamby ve svém stejnojmenném, dva roky starém životopise píše jako o „absolutní koncentraci na proces a důvěru v tvrdou práci, na které jediné záleží“.

Motivační hashtag #mambamentality rychle přerostl sportovní komunitu a dnes se jím zaštiťují i umělci, kteří si ho interpretují jako absolutní tvůrčí svobodu. Pro RMR nabírá podobu svobody strhávat zdi mezi žánry, a to obzvláště mezi těmi, které se nemají příliš v lásce – tedy konkrétně country a trapu.

Není asi potřeba zdůrazňovat, že jádra posluchačských komunit obou žánrů jsou v americké společnosti dlouhodobě vzdálená – na jedné straně tradicionalisté z amerického rurálního Jihu, na straně druhé mladé městské afroamerické publikum. Jenže poslouchání hudby podle žánrových škatulek v časech nevídaných možností streamovacích služeb ustupuje – posluchač už nemusí být uzavřený ve svém omezeném tunelu, když od veškeré natočené hudby jej dělí jen jedno kliknutí myší. Odráží se to i ve způsobu, jakým se dnes dělá hudba. Old Town Road rozhodně není první skladba, v níž se spojil rap s country, ale v současné době pro tuto fúzi uzrál čas a hit se stal symbolem nové postžánrové éry. Proč by si gangster v neprůstřelné vestě nemohl do něžného klavírního podkladu prozpěvovat country baladu o zlomeném srdci?

RMR míchání žánrů posouvá ještě dál. Rascal není parodie ani ironický „novelty“ hit, kterým Old Town Road částečně byl. Patos country balady RMR ředí typicky rapovými historkami z podsvětí: „Hustlil jsem a získal jsem vlastní plug,/ dali mi přednost, ukázali lásku,/ teď flexím ve Wraithu a oni nenávidí,“ zpívá v narážce na luxusní model Rolls Royce.

„Z děvek, který mi zlomily srdce,/ jsem udělal čubky a podvedl jsem je,“ tvrdí o chvíli později a může tím myslet své bejvalky, ale také gangsterské partnery, s nimiž se nepohodl, a refrén končí klasickým lítostným motivem gangstarapových skladeb: „Ukaž mi lepší cestu a já slibuju, že z týhle hry odejdu.“ Zločin není nejlepší cesta, ale jaké jiné možnosti jsou k dispozici?

Víc než mem

S podobným tématem pracuje i druhá zatím zveřejněná zpěvákova skladba Dealer z poloviny dubna, v níž RMR popisuje pocity drogového překupníka, v jehož hlavě se střídají momenty euforie i výčitek. Zpívá tady o popíjení leanu (halucinogenního nápoje vyrobeného z kapek proti kašli) a sypání Percocetu (léku proti bolesti s narkotickými účinky), jimiž zahání svoji úzkost ze života na hraně zákona. Vzápětí ale posluchače ujišťuje: „Ses zbláznil, pokud si myslíš, že toho nechám, kámo./ Jsem dealer, ne feťák, negře. Jsem boss.“

Všechno navíc deklamuje identickým andělským falzetem, který na rozdíl od většiny kolegů na R&B scéně nepotřebuje efekt autotune. Když už nic jiného, tak přinejmenším u jeho hlasu by měli fanoušci žánru zpozornět. Má v sobě podobnou zranitelnost jako The Weeknd, který na začátku minulé dekády uvedl do světa černé hudby postavu smutného hédonisty uvězněného ve spirále nekonečných slastí, které mu už nepřináší žádná potěšení. RMR si podobným způsobem buduje v klipech narativní linku mocného gangsterského bosse pronásledovaného pochybnostmi.

V tracku Dealer je ale spíše než country inspirací klasické blues a gospel, ostatně v jednom verši zmiňuje starou křesťanskou píseň na motivy patrně irské melodie: „Nevypadá to, že znají svoje místo./ Ať pán zničí mé nepřátele,/ nechť zazpívají Amazing Grace.“ Narcogospelovou hymnu s výrazným samplem sitaru doprovází klip, v němž rappera – znovu skrývajícího tvář v černé kukle a navlečen v neprůstřelné vestě designové značky Saint Laurent – jeho nepřátelé pohřbívají zaživa kdesi na pobřeží.

Když na konci února klip Rascal vyšel, bylo zábavné sledovat tzv. reakční videa – oblíbený recenzní formát, v němž se youtubeři natáčejí, jak poslouchají a při tom komentují nové písně. Nevěřícné pohledy, vyvolané kontrastem drsného klipu a něžné písně, byly u spousty ostřílených rapových fanoušků vystřídány nekašírovanými projevy emocí – od pohnutí až k slzám.

O měsíc a něco později je ale RMR už víc než jen mem. Novinka Dealer zároveň ohlašuje i to, že anonymní hudebník, jehož fotka bez masky stále neexistuje, podepsal smlouvu s velkou nahrávací společností – Warner Records. Ta se teď postará o jeho EP Drug Dealing is a Lost Art, které by mělo vyjít letos na jaře.

Autor je hudební publicista.                               

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies