V Sušici se vede boj o záchranu nemocnice pro 43 tisíc obyvatel

Občané Sušice bojují za zachování plnohodnotné nemocnice, která slouží širokému okolí. Vedení města podle občanů činí kroky, které budoucnost zařízení ohrožují. 

V době, kdy Česká republika bojuje s koronovirovou epidemií, odehrává se v Sušici zápas o zachování nemocnice, která by plnila funkci plnohodnotného spádového nemocničního zařízení pro 43 tisíc obyvatel. Ještě než byla v ČR zavedena opatření, která mají zamezit šíření viru, sešli se opakovaně obyvatelé Sušice na demonstracích, aby vyjádřili svou nespokojenost s jednáním rady města. Sušické radnici je určena i petice, kterou dosud podepsaly dva tisíce občanů.

Současná situace má původ v nedávné historii: až do září roku 2019 nemocnici provozoval NEMOS Sokolov, s.r.o. (ve vlastnictví Penta Hospitals CZ). Loni v září ji od této firmy převzalo město Sušice prostřednictvím společnosti Sušická nemocnice, s.r.o. V době převzetí bylo zařízení sice formálně bez dluhů, ale nefungovalo v něm žádné lůžkové oddělení a operační sály byly pronajímány soukromé firmě, která zde prováděla plastické operace. Cena za pronájem sálů byla nižší než náklady na údržbu prostor a služby, které byly firmě poskytovány.

Krizový management a finance

Město Sušice proto loni v září zvolilo do vedení krizový management: jednatele Ing. Václava Radu a Pavla Haise. Ti během jednoho roku sehnali odborný personál, lékaře a sestry, uzavřeli smlouvy s pojišťovnami, pořídili potřebné vybavení a otevřeli lůžková oddělení – internu, chirurgii a jednotku intenzivní péče – a nelůžkové anesteticko-resuscitační oddělení. Letos 14. září vedení města (ODS a ANO) oba krizové manažery odvolalo a na jejich místo dosadilo člena původní dozorčí rady Jiřího Vlčka. Ve vedení města je sice také Pirátská strana, její zastupitelé jsou ale pro původní krizový management. Jeden z odvolaných jednatelů, Pavel Heis, je ostatně členem Pirátů. Rozhodnutí města vyvolalo nevoli mezi zaměstnanci a někteří lékaři a střední zdravotnický personál se rozhodli podat výpověď. Radnice argumentuje, že provoz je pro město příliš drahý – první rok od převzetí vyšel na šedesát milionů korun. Podle starosty Petra Mottla (ODS) si město s rozpočtem tři sta milionů korun nemůže dovolit nemocnici takto dotovat.

Lidé kolem iniciativy Pro naši nemocnici tuto argumentaci odmítají, neboť nemocnice se v roce 2020 teprve postupně dostávala do stavu, kdy se dá nazývat funkčním zařízením. Odmítají i argumentaci šedesáti miliony, neboť se jedná o dotaci za dva roky, a tedy peníze ze dvou ročních rozpočtů. Za pravdu jim dává i nezávislá analýza hospodaření od firmy SEFIMA, kterou si objednalo město a která obdobné analýzy dělala pro dalších sedmdesát nemocnic. Podle ní si krizový management vedl dobře a financování se naopak stabilizovalo. Každý měsíc narůstaly na nově otevřených odděleních počty lékařských a zdravotnických výkonů. Úhrady od pojišťoven byly po dohodě bývalých jednatelů s VZP navyšovány s dvouměsíční pravidelností. Nemocnice by tak měla velkou šanci v horizontu dvou až tří let fungovat s vyrovnaným rozpočtem.

Lékaři na odchodu

Proč odvolání krizových manažerů a jejich nahrazení Jiřím Vlčkem vedl některé lékaře k tomu, že podali výpověď, vysvětluje bývalý zdravotní ředitel nemocnice MUDr. Ondřej Krajník. „Chirurgie byla dva roky zamčená. Chirurgické oddělení má měsíční výnosy milion osm set tisíc korun. Ambulance sedm set tisíc korun a má to stále stoupající tendenci. Na oddělení nastoupilo nově patnáct lidí, kteří se spojili s lidmi, kteří tu již pracovali, a nemocnice se rozjela. Ztrátu za jarní období pandemie vykompenzuje stát, dorazí i platby od pojišťoven, se kterými má skvělé smlouvy,“ popisuje Krajník s tím, že původní jednatelé Václav Rada a Pavel Hais podle něj dělali pro stabilizaci nemocnice maximum. „Byli tu od rána do večera až do 14. září, kdy přišlo šest pánů v sakách, a vyměnili zámky. Po třech minutách tohoto bezdůvodného šílenství si mě zavolal nový ředitel, pan Bc. Vlček, který mi sdělil, že absolutně nemáme počítat s CT. Určitě to nebylo sdělení, které by mělo stabilizovat personál nemocnice,“ popisuje Krajník jedno z prvních vyjádření nového jednatele ohledně budoucnosti počítačové tomografie. „Nemáme jinou možnost, jak situaci napravit, než dostat radní do stavu, kdy musí jednat. Jsem chirurg, kolegové jsou anesteziologové a internisté – to jsou všechno akutní oddělení, na kterých bychom zde práci nenašli, a stejně bychom do dvou měsíců odešli. To, co rozhodli radní 14. září, je tragédie, a že to bude znamenat konec akutní péče, je nezpochybnitelné,“ uzavírá Krajník.

Vyhrocená situace kolem výměny vedení znamená, že dva roky potřebné k finanční stabilizaci sušická nemocnice nemá. Pokud odejdou lékaři a zařízení přijde o své smlouvy s pojišťovnami, bude to znamenat konec plnohodnotné nemocnice s lůžkovými odděleními. Od 3. října je skutečně už dočasně uzavřené chirurgické lůžkové oddělení a podle lidí sdružených kolem iniciativy hrozí uzavření i anesteticko-resuscitačního oddělení a jednotky intenzivní péče. „Bez těchto oddělení nebude plnohodnotně fungovat ani interní oddělení. Destabilizací nemocnice je ohrožena i péče o covid-19 pozitivní pacienty s těžším průběhem nemoci,“ upozorňuje občanská iniciativa Pro naši nemocnici.

Vyhrocená hra o čas           

Rada města Sušice 19. října 2020 na svém jednání odmítla nabídku krajské zdravotnické pracovní skupiny (složené ze zástupců ODS, TOP 09, STAN a Pirátů), která by finančně zabezpečila nemocniční provoz do jara 2021. Tímto krokem by se získal nějaký čas na stabilizaci situace. Lékaři a další zdravotnický personál, kteří v tuto chvíli nevědí, co bude za měsíc, by mohli odložit hledání nového zaměstnání, neboť s osudem sušické nemocnice je spojena i jejich vlastní budoucnost. Vzhledem k tomu, že Plzeňský kraj nemá do současné doby složené legitimní krajské zastupitelstvo, vedení města Sušice tvrdí, že kraj bez vedení nemůže podávat nabídky.

Sušická radnice také neakceptuje podmiňování spolupráce odchodem nového jednatele Jiřího Vlčka a komunikace mezi oběma stranami je vyhrocená. Zástupci ODS a ANO nicméně ve svých aktuálních vyjádřeních deklarují ochotu zařízení zachovat s tím, že bude převedeno pod síť krajských nemocnic. Lidé bojující za jeho záchranu však preferují variantu, kdy si město zachová většinový podíl za stálé finanční podpory Plzeňského kraje. Jak ale docílit toho, aby se jakékoli dohody dosáhlo včas, neodešli lékaři a nezanikly smlouvy s pojišťovnami, je v tuto chvíli nejasné.

Starosta Petr Mottl na dotaz Alarmu, proč nejedná se zástupci iniciativy Pro naši nemocnici, odmítl, že by se vůbec jednat dalo. „Myslíte ty, kteří uráží, vyhrožují, šíří nenávist? Posílají výhružné smsky? S těmito lidmi, kteří šíří nenávist, se ani mluvit nedá,“ postěžoval si Mottl. Sarah Huikari z iniciativy oponuje, že se naopak snaží o věcnou debatu. „Reakce občanů jsou skutečně silné a je možné, že se někdo z obyvatel uchýlil k vyhrožování. Členové občanské iniciativy nikoho k urážkám ani výhrůžkám nepodněcují. Spouštěčem projevů občanské nespokojenosti je jednoznačně rozhodnutí vedení města o odvolání jednatelů, které destabilizovalo nemocnici, nikoli naše aktivity. Kdyby pan starosta nezdržoval jednání a místo stížností na zpětnou vazbu občanů řešil vzniklou situaci, udělal by lépe,“ vysvětluje Huikari. Z okruhu lékařů, kteří odcházejí, se ozývá, že je nutné zasednout k jednání, které bude odborné a také veřejné. Starosta Mottl ale oponuje s tím, že „lidé by hlavně měli umět respektovat většinové rozhodnutí, a ne pořád vše vracet na začátek“. Za rozhodnutím odvolat krizový management si stojí, z nemocnice se podle něho stala černá díra na peníze. V tuto chvíli mají zastánci nového vedení v zastupitelstvu skutečně většinu, a pokud se vedení města neuvolí k jednání, je budoucnost nemocnice ohrožena.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies