Poslaneckou sněmovnou nedávno prošel návrh na jedno z největších snížení daní v nedávné historii. Byla zrušena tzv. superhrubá mzda, a pokud zákon projde beze změn i Senátem, čeká stát podle ekonomů výpadek příjmů přes sto miliard. To velmi pravděpodobně povede k dalšímu osekání výdajů státu. Makroekonom a bývalý mluvčí iniciativy ProAlt Jiří Šteg však v nejnovějším Kolapsu říká, že vyrovnaný rozpočet nemusí nutně znamenat jen škrty. V souvislosti s radikální daňovou změnou ovšem hovoří o rozvratu státních financí, který hrozí, pokud skutečně dojde k takto obřímu a dlouhodobému výpadku daní. Mluvili jsme ale také o propadu poptávky, problémech robotizace a průmyslu 4.0.
Jak vůbec superhrubá mzda vznikla? Proč ji máme?
Všimněte si, jak se z různých stran velice často ozývá, že máme moc vysokou cenu práce. To je samozřejmě nesmysl. Podíl odvodů sociálního a zdravotního pojištění je procentuálně trochu nad úrovní toho, co je běžné v Evropě. Nicméně celkově jsou náklady práce v České republice stále třikrát nižší než v Německu. A podnikatelům, kteří hledají efektivitu, je naprosto jedno, jestli je náklad na pracovní sílu tvořen sociálním pojištěním, nebo mzdou. Pro ně je zajímavé, že je ten náklad třetinový oproti Německu. Uvažování o superhrubé mzdě je velmi nebezpečné, protože zatemňuje realitu všem, kteří se této problematice nevěnují profesně, a především ji zatemňuje voličům. Když Miroslav Kalousek v roce 2007 superhrubou mzdu zaváděl, prohlásil: „My vám snížíme daně“, ale už neřekl, že zvýší daňový základ. Ono se skoro nic nestalo, dopady těchto daňových změn byly poměrně malé a ani odtok financí do veřejné sféry se nezmenšil. Pokud někdo bral deset tisíc a platil daň 1600 korun, tak po té změně platil skoro úplně stejně. Je to až karbanický trik a nikdo ho neprokouknul.
Proč je tedy Kalousek zloduch, když se vlastně nic nezměnilo? V čem to může být nebezpečné?
Je to nebezpečné, protože vytvořil povědomí, že daň je patnáct procent. V momentě dramatických daňových změn, jako nyní, se daň začíná počítat z menšího základu. Místo patnácti procent z daňového základu 26 tisíc, se zrušením superhrubé mzdy odvádí patnáctiprocentní daň z nižšího základu 20 tisíc. A to je samozřejmě o poznání méně peněz.
Babiš a Fiala tak vlastně dokončili Kalouskův plán na radikální snížení daní a oslabení veřejného rozpočtu?
Ano, to je moje teze. Dneska byly zveřejněny markoekonomické údaje o mzdách v České republice. Medián je 31 tisíc, průměr 35 tisíc korun. No a v současné konstrukci sociálního a zdravotního pojištění je takzvaná superhrubá mzda u toho mediánu o 31 procent vyšší. Z ní se počítá těch patnáct procent. Pokud projdou nové zákony, tak se od příštího roku bude počítat daň jen z těch 31 tisíc.
Pravičáci nám píšou, že levice přece chtěla superhrubou mzdu zrušit, tak proč se teď tak rozčiluje. Proč byla superhrubá mzda pro levici nepřijatelná? A proč se rozčilujeme i po jejím zrušení?
Souhlasím s Milošem Zemanem v tom, že superhrubá mzda je jen aritmetická operace. Já jsem dříve psal články v tom smyslu, že zrušení superhrubé mzdy vyžaduje jen odvahu říct lidem pravdu. Tedy že ve skutečnosti platí vyšší daň. Na této problematice se přiživilo tolik šíbrů, že se ta základní racionalita naprosto ztratila. Vždyť to byl podvod. Kalousek a spol. se zachovali jako společnosti, které nabízejí lidem úvěr za 1,5 procenta a v dalších podmínkách je poznámka, že když se zpozdí o jeden den, zaplatí 50 procent vyplacené částky. Zní to hezky, Kalousek je dobrý řečník. Současné změny můžou vést ke zhoršování veřejných služeb a celé funkcionality státu. Náš hrubý domácí produkt dělá 5,5 bilionu korun, tak si spočítejte, kolik je z toho 300 miliard korun. Při rušení superhrubé mzdy je potřeba si taky uvědomit, že největší část daňové zátěže nesou zaměstnanci. Jednak prostřednictvím daně z příjmu a odvodů sociálního a zdravotního pojištění a jednak prostřednictvím DPH a spotřebních daní. Zaměstnanci přispívají prakticky do státního rozpočtu vyšší částkou než všichni podnikatelé. A co se týče daně z příjmu, když se podíváme do příjmů státního rozpočtu, tak i v té samotné dani z příjmů přinášejí firmy méně než zaměstnanci. Nedávno jsem se svým vnukem viděl Batmana s úžasným Jackem Nicholsonem a on tam říká Batmanovi: „Ty jsi mě stvořil!“ Okamžitě jsem si vzpomněl na Babišovu průpovídku: „Vy jste mě stvořili!“ Má v podstatě pravdu. Jeho skutečně stvořila vláda pravicových škrtů. Ale je pro mě nepříjemné překvapení, že on se k této politice teď skokově vrátil.
Poslechněte si celý rozhovor s makroekonomem Jiřím Štegem.
Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v naší dlouhodobé kampani.