Sejdeme se v předzahrádce. O signálu, který „strategie“ rozvolňování dává rodičům

Plán otevřít zahrádky hospod, zatímco řada i velmi malých dětí bude muset zůstat doma, je fackou do tváře rodičům i dětem, kteří jsou roční izolací často velmi zasaženi.

Nedělám si ambice na hledání smysluplných řešení. Předpokládám, že takové ambice si v tuhle chvíli nedělá už skoro nikdo. Zpráva o otevření předzahrádek je však mimořádným výsměchem rodičům i dětem.

Když začala čísla denně potvrzených nakažených i hospitalizovaných klesat, přišly i zmínky o postupném uvolňování. Jelikož od různých vládních představitelů zaznívají slova o tom, jak je bezpečný návrat dětí do škol prioritou a jak si všichni uvědomují složitou situaci rodičů, mohli jsme snad přece jen čekat nějaký rozumný plán návratu dětí do školek a škol.

Dopady roční izolace

Jenže školkové děti, které nejsou předškoláky nebo jejichž rodiče nepracují v první linii, budou i nadále sedět doma a s jinými dětmi se setkávat nejspíš jen na hřištích (kam by neměly chodit, ale samozřejmě tam chodí), a to dost možná až do září. Obdobně děti z druhých stupňů základních škol své spolužáky už v tomto školním roce asi neuvidí. Tedy uvidí – venku, tak jako se vídají teď, i když by neměly. Ty děti, které do škol a školek půjdou, budou mít nastavený přísnější režim než jejich rodiče ve stále fungujících výrobních provozech.

Sejdeme se v předzahrádce, otevřeme tam dětskou skupinu „Hladinka“ a budeme všechny své životní, pracovní a rodičovské role zalévat pivem od rána do večera.

Ale pozor, rodiče, nezoufejme. Děti sice stále nemáme kam umístit, doma i nadále narůstá jejich frustrace, rozevírají se nůžky znevýhodnění, prodlužuje se sociální izolace, zhoršují se jejich úzkosti, deprese, prohlubují se suicidální stavy, jak o tom hovoří dětští psychiatři – ale alespoň bude víc možností zábavy. Pokud máte štěstí a nejste některou z těch rodin, co po roce protipandemických opatření už nemají skoro ani na nájem, budete moct jít třeba do zoo.

Anebo ještě lépe – možná se otevřou i předzahrádky, symbol české pivní kultury. Chmel je naše zlato, v objemu vypitého piva dlouhodobě vedeme žebříčky a až konečně přestane sněžit, co by bylo lepšího než orosený půllitr na čerstvém vzduchu?

V poslední době se objevovaly texty, jak je to po roce těžké, jak nás zavřené školy a školky drtí. Námi myslím děti i rodiče, z rodičů převážně ženy. Některé jedince to poněkud popuzovalo, že o tom stále musí číst, hlavně o těch ženách. No tak už to budeme moct jít v klidu probrat u pivka a svoje frustrace zahnat způsobem, který je společensky mnohem více akceptovaný než antidepresiva.

Školu tajně neotevřete

Nechci vládě a jejím jednotlivým členům a členkám křivdit. Jistěže existovaly a existují snahy situaci rodičů, dětí a celých rodin zlepšit a usnadnit. A jistěže všichni chápeme, že je venku pandemie, která ohrožuje nás a naše blízké. Jenže podle dosavadní „strategie“ rozvolňování (a použití uvozovek snad nemusím zdůvodňovat) to vypadá tak nějak… no, jako vždycky.

Paradoxní na tom je, že strategie postupného navrácení do škol ve skupinách, rotace tříd i povinného testování dětí je sice absurdně pomalá, ale je zjevně podložena nějakými daty a epidemiologickou úvahou. V situaci okolo sedmi tisíc nakažených denně skutečně není okamžik na nějaké velké hurá, jinak za měsíc budeme tam, kde jsme byli před pár týdny a kam se opravdu nechceme vracet.

Oproti tomu úvahy o otevření předzahrádek jsou podložené – čím vlastně? Nejspíše skutečností, že to je – slovy klasika – něco, co už se stejně nějak děje, regulovat ani kontrolovat se to nedá a apely na individuální zodpovědnost už lze brát jen jako řečnická cvičení. Takže údajné rozvolnění bude v podstatě jen posvěcením aktuálního stavu. Možná jde i o to, že na kompenzace podnikatelům pomalu docházejí peníze. Jestli je rozhodování ovlivněno ještě něčím jiným, těžko říct. Nikdo to nevysvětlil.

Jenže školku na tajňačku neotevřete. I když, co si budeme namlouvat, ono se to někde taky nějak děje, byť ne ve školách a obecních školkách. Možná nám ani nic jiného nezbude. Sejdeme se v předzahrádce, otevřeme tam dětskou skupinu „Hladinka“ a budeme všechny své životní, pracovní a rodičovské role zalévat pivem od rána do večera na podporu české ekonomiky.

Autorka je právnička a publicistka.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies