Foto Garry Knight, Flickr (CC0 1.0)
Poslední dva týdny se ve skotském Glasgow konal ostře sledovaný klimatický summit OSN COP26. Politici z celého světa se na něj sjeli, aby se domluvili na společném postupu ve věci klimatické krize a stále rostoucích emisí skleníkových plynů. S novináři z Deníku Referendum, zakládajícími členy ekologické organizace Limity jsme my a sociálně-ekologické platformy Re-set Radkem Kubalou a Josefem Patočkou jsme v novém dílu podcastu Kolaps probírali, co se na summitu vlastně odehrálo. Zavázali se představitelé světových velmocí k razantnímu snižování emisí oxidu uhličitého? A jaká je reakce klimatického hnutí na výstupy a závazky COP26? V rozhovoru jsme se ale dostali také k evropskému Green Dealu a otázce, jak uskutečnit spravedlivou transformaci naší energetiky.
Zachrání závazky a dohody z Glasgow budoucnost lidstva, nebo se jednalo o další kolečko „blablabla“ a „festival greenwashingu“, jak se nechala slyšet Greta Thunberg?
Dohoda, která tam vznikla, ani celé jednání bezpochyby planetu nezachrání. Kroky nutné pro zachování alespoň částečně příznivého klimatu musí být mnohem důraznější. Obecně problém summitů spočívá v tom, že výstupy nejsou závazné. To je vůbec jeden z největších problémů vyjednávání rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. Když se některý stát rozhodne, že nebude výstupy summitu dodržovat, tak s tím nikdo nemůže nic udělat.
A kdyby byly závazné, mělo by to ten potřebný efekt?
Vyšel Climate Action Tracker, který spočítal, že všechny ty nové závazky jednotlivých států povedou k oteplení o 2,4 stupně Celsia. To tedy znamená, že od pařížského summitu v roce 2015 jsme se posunuli o 0,3 stupně Celsia. Tehdy stejný výpočet předpovídal navýšení o 2,7 stupně. Momentálně jsme na úrovni 1,2 stupně oteplení oproti předindustriální době a už nyní vidíme docela drastické dopady. Vidíme požáry na Sibiři, v Kalifornii, Austrálii nebo na jihu Evropy. Viděli jsme rekordní záplavy v Německu. Už při této úrovni oteplení jsou dopady obrovské. Závazky jsou tedy nedostatečné. I v případě, že všechny státy splní to, co si předsevzaly – a to se většinou neděje –, budeme směřovat k nějakému druhu významné katastrofy.
Máme se tedy smířit s tím, že klimatické summity potřebnou změnu samy o sobě nepřinesou?
COP26 planetu určitě nezachrání. Klimatický summit je místo, kde si státy a politici vyměňují závazky, sliby a názory. Tou nejdůležitější arénou jsou národní státy nebo na trochu lokálnější úrovni třeba Evropská unie. Do jisté míry bylo klimatické hnutí v posledních pěti letech v tomto ohledu úspěšné. Před pěti lety klimatická krize třeba v Česku nikoho nezajímala – a podařilo se z toho udělat jedno z nejdůležitějších témat současnosti. Bylo tedy načase. Zajímavé je ale ptát se, k čemu v této oblasti směřuje reakce globálních elit. Co se bude pravděpodobně dít v příštích deseti letech. Když Greta Thunberg mluví o „blablabla“ má na mysli, že ty závazky jsou strašně ambiciózní směrem k roku 2050, ale málokdo chce udělat něco, co by odpovídalo závažnosti té krize, v následujících letech. Je to podobné jako zavázat se k tomu, že přestanu kouřit, až budu mít rakovinu obou plic, ale dnes s tím ještě nepřestanu, protože se mi nechce.
Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.
Tento podcast vznikl za podpory Nadace Rosy Luxemburgové.
