Že v nás politika vzbuzuje emoce, není špatně, vysvětluje Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity

V dalším dílu podcastu Kvóty probíráme současný vývoj kolem prezidentské volby v Česku, roli emocí v politice i situaci v Rakousku.

Profesorka politické sociologie na katedře sociologie Vídeňské univerzity Anna Pospěch Durnová se dlouhodobě zaměřuje na otázku vztahu emocí a politiky. Durnová je také členkou Centra pro sociologii kultury na Yaleově univerzitě, členkou redakční rady časopisu Policy & Politics a působí jako viceprezidentka International Public Policy Association. Dříve byla výzkumnou pracovnicí na Institutu pro pokročilá studia ve Vídni, dále působila na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě v Lyonu. Mezi její výzkumné zájmy patří politická sociologie, sociologie emocí, veřejná politika, feministická sociologie, ženské zdraví a sociologie těla, interpretační sociální výzkum. Je autorkou knihy Proč existují sprostá slova, když se nesmějí používat a napsala divadelní hru Hodina ženy, uvedenou divadlem Feste.

Durnová se v podcastu Kvóty zaměřuje na to, jakým způsobem probíhaly volby prezidenta v Rakousku. Jak to, že se jich letos nezúčastnila žádná žena? Jaká byla témata těchto voleb? Rozebírá také právě probíhající prezidentskou kampaň v České republice a zaměřuje se především na to, jak různí kandidáti a kandidátka pracují v kampani s emocemi. Na co sází Danuše Nerudová? Proč je důležité, že se nebojí ukázat spálené vánoční cukroví? Na jaký typ emocí naopak vsadil Petr Pavel a co můžeme očekávat od marketingového týmu Andreje Babiše, kterému, zdá se, zatím kampaň příliš nevychází. Co je hlavním důvodem Babišovy stagnace? A jaký je rozdíl v chápání role prezidenta u nás a v Rakousku? I o tom jsou nové Kvóty.

Čtěte dále