Za úspěchem ultrakonzervativní lobby je nekompetentnost českých politiků, říkají autorky reportáží o antigenderu

Jak vypadá české antigenderové hnutí z bezprostřední blízkosti? Co nového v posledních letech svým podporovatelům nabízí a jaká je šance, že promění českou společnost?

Na stránkách Alarmu nedávno skončil rozsáhlý reportážní a analytický seriál Mezi Bohem a ultrapravicí zkoumající české antigenderové hnutí. Články pro Alarm společně napsali Magdalena Dušková, Eliška Koldová a Jan Kašpárek. Série se zaměřila na specifický český kontext tohoto fenoménu a přinesla řadu unikátních informací o fungování organizací jako Hnutí Pro život nebo Aliance pro rodinu, a to nejen v české společnosti obecně, ale také v regionech, ve zdravotnictví, ve vzdělávání, mezi věřícími a mezi českými poslanci. V novém Kolapsu si Jan Bělíček a Pavel Šplíchal povídají s Magdalenou Duškovou z redakce Alarmu a také s naší spolupracovnicí a spoluzakladatelkou feministického média Druhá:směna Eliškou Koldovou.

Proč má vaše reportážní série název Mezi Bohem a ultrapravicí?

Tento název pro nás osobně asi nejlíp vystihuje povahu antigenderového hnutí. Chtěly jsme skrze ten název propojit politickou rovinu s rovinou ultrakonzervativních organizací a stoupenců katolické církve. To ten název dělá docela dobře a navíc je to chytlavé. Názory ultrakonzervativních organizací, spolků a politiků krajní pravice se v posledních letech hodně přibližují. Toto spojení je stále důležitější.

Změnila se nějak zásadně vaše představa o tom, jak u nás antigenderové hnutí vypadá?

Obě dvě jeho aktivity delší dobu sledujeme, takže nás nic zásadně nepřekvapilo. Možná jen to, kolik mladých lidí se těchto akcí účastní. Myslely jsme si, že budou převládat starší lidé. Hodně mladých lidí ale bylo jak na Národním pochodu pro život, tak na klerikálním procesí na Hostýn nebo na akcích CENAPu v Brně. Všude převládali mladí lidé.

Co je k tomu vede? Bavili jste se o tom?

Ti lidé jsou hodně odlišní. Hodně se to různilo. Někteří z nich byli úplně v pohodě a bylo to podobné, jako bychom šly na pivo se svými kamarády. Někteří ale byli opravdu hodně radikální. Část z nich vyrůstala ve fundamentálně katolických rodinách. Obecně jsme tu problematiku znaly teoreticky a znaly jsme narativy, které za antigenderovým hnutím jsou, ale když to člověk vidí konkrétně v realitě, je to naprosto jiný zážitek. Je vidět, že sázka na sekularizaci celého hnutí se mu začíná pomalu vyplácet.

Čtěte dále