Vídeňská „ofenziva cyklostezek“ pokračuje. Město investuje dalších 57 milionů eur

Až sedm procent dopravy v hlavním městě Rakouska tvoří cyklisté a cyklistky a radnice plánuje infrastrukturu ještě rozšířit. Podle opozice je to pořád málo.

Minulý rok byl pro cyklistickou Vídeň úspěšný. Aspoň se tím chlubí vídeňská buňka Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ) na Twitteru (nově X). Za rok 2022 bylo spuštěno celkem 44 projektů, které mají vystavět 17 kilometrů nové či vylepšené infrastruktury. Letošní navýšení městského rozpočtu pro cyklodopravu je pokračováním strategie červeno-růžové koalice složené z SPÖ a liberální strany NEOS. Ve Vídni se má letos spustit na 50 projektů celkem za zhruba 57 milionů eur (téměř 1,4 miliardy korun), které mají vytvořit 20 kilometrů nových stezek.

Důležitost rozšíření cyklistické infrastruktury si uvědomuje také Spolkové ministerstvo pro ochranu klimatu. To letos Vídni přispělo na projekty v následujících dvou letech rekordní částkou 28 miliony eur (přes 677 milionů korun) v rámci programu Klimaaktiv mobil, který podporuje mobilitu šetrnou k životnímu prostředí. Podle ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewessler ministerstvo svými finančními příspěvky reflektuje zvýšený zájem o cyklo-mobilitu v Rakousku.

Pro porovnání, Praha se z evropských měst (až na Istanbul) umístila nejhůře. Skončila na 73. místě s jednoprocentním podílem cyklistů v dopravě.

Jízda na kole se stává čím dál tím atraktivnější i ve Vídni. Po období pandemie, kdy zde byla kola využívána ve velkém, totiž nenastal propad, ale počet cyklistů se dokonce zvýšil. Podle Globálního indexu cyklistických měst z roku 2022 se Vídeň umístila na 33. místě po boku Paříže a Mnichova. Cyklisté ve Vídni tvoří sedm procent dopravy. Pro porovnání, Praha se z evropských měst (až na Istanbul) umístila nejhůře. Skončila na 73. místě s jednoprocentním podílem cyklistů v dopravě. Minulý rok v Praze sice vzniklo na 14 kilometrů cyklostezek a legalizovaných chodníků, ale s o poznání rozsáhlejší cyklistickou sítí ve Vídni se ta pražská v současnosti srovnat nedá. Mimo to Praha za Vídní zaostává zejména ve stavu cyklistické infrastruktury v centru města.

Na adresu ambiciózního plánu rozvoje infrastruktury ale zaznívá také kritika, primárně od opozičních Zelených, která výstižně ukazuje, jak je pro vídeňskou veřejnou debatu otázka cyklodopravy důležitá. Killian Stark, mluvčí Zelených pro mobilitu, zdůrazňuje především nedostatečnost plánů současné koalice. Například vládnoucí NEOS před volbami slibovala okolo 40 kilometrů nových cyklostezek ročně, k čemuž se nepřibližuje ani letošních rekordně plánovaných 20 kilometrů. Stark se také vymezil vůči způsobu provedení nových projektů – na některých úsecích například nedošlo k oddělení pěších a cyklistů, nebo na nich bylo cyklistické spojení vynecháno úplně.

Oslavné výroky vládnoucí koalice mírní také iniciativa Radeln for Future (Cyklisté pro Budoucnost), podle které je oznámení o 17 kilometrech zavádějící, protože zhruba 40 procent projektů je pouze vylepšením stávajícího stavu – například vybudování cyklostezky jako náhrady za víceúčelový pruh nebo jen zvětšení plochy před semaforem. SPÖ navíc počítá do nově „vybudované“ infrastruktury také pruhové značení, s čímž Radeln for Future nesouhlasí.

Čtěte dále