Ilustrace Alarm
Tématem dnešní epizody jsou ženy ve vedení a v managementu. Proč jich je stále tak málo a proč by nás to vůbec mělo trápit? Kde se berou včelí královny, jaké je být tokenkou? A co dělat, aby žen v managementu a vedení firem i institucí přibývalo?
Co se týče podílu žen v managementu a vedení firem, Česko zcela nepřekvapivě zaostává. Podle studie Deloitte (Ženy ve vedení) se svým podílem žen ve vedení (17 procent) zaostává jak za celosvětovým průměrem (19,7 procent), tak zejména za Evropou (30 procent). Dokonce i v sousedním Polsku činí podíl žen v managementu 24 procent. Navíc čím výše v hierarchii firem a institucí se pohybujeme, tím méně žen nacházíme.
Proč je to problém?
Nejde jen o byznys a management, jak moc dobře víme, zastoupení žen ve vysoké politice nebo například v justici u nás není o moc lepší. Důvodů, proč je nevyrovnaná reprezentace problém a proč bychom to měli řešit, je celá řada. Kromě významu samotné reprezentace poloviny společnosti, jejích názorů, postojů a priorit jde i o přínosy, které rozmanitější vedení přináší – v české situaci tedy spíše nepřináší.
Pokud jde o oblast byznysu, tak řada výzkumů (například studie společnosti McKinsey) ukazuje, že větší rozmanitost týmů přináší lepší výsledky firem a institucí. Lepší výsledky pak mohou znamenat mimo jiné i vyšší příjmy do veřejných rozpočtů. A jelikož většina kvalifikovaných žen získává svou kvalifikaci v rámci veřejného školství, o to víc bychom se měli zajímat, proč jejich potenciál není dostatečně využíván.
A jelikož většina kvalifikovaných žen získává svou kvalifikaci v rámci veřejného školství, o to víc bychom se měli zajímat, proč jejich potenciál není dostatečně využíván.
Objevují se samozřejmě hlasy, které přínos žen zpochybňují. Zde je potřeba říci, že s diverzitou na pracovním trhu a v pracovních týmech je potřeba umět pracovat a že nejde zdaleka jen o ženy ve vedení. Navíc se zde setkáváme s fenoménem skleněného útesu, kdy jsou ženy jmenovány do vedoucích pozic v kritické situaci, kdy to jde s firmou (institucí, politickou stranou…) z kopce. Pozastavily jsme se nad některými mýty, se kterými se v této oblasti setkáváme. Od zpochybňování kompetencí žen, přes jejich neochotu intenzivně pracovat až po názor, že jsou ženy strašné šéfové.
Upozornily jsme, že i když se ženám podaří dostat na pozice, které byly donedávna doménou mužů, nemají zdaleka vyhráno. Řada žen popisuje celou řadu negativních zkušeností a zážitků, v této souvislosti mluvíme o tokenismu. Muži, kteří působí ve feminizovaných oborech, naopak při svém kariérním postupu mohou těžit z efektu skleněného výtahu.
Kde se berou včelí královny?
Fenomén včelích královen, kdy manažerky zatápějí jiným ženám a brání jim různou formou v kariérním postupu, u nás stále přitahuje velkou pozornost. Takové chování se může projevovat v poměrně široké škále, od bossingu nebo diskriminace až k něčemu, co by bylo možné nazvat „aktivním nepodporováním“.
Sdílíme své osobní zkušenosti i příběhy našich posluchaček. Klademe si ale i otázky, jak často jsou přísné nebo drsné šéfové skutečně včelími královnami a jestli na ně zkrátka někdy nejsme moc přísní nebo nemáme jen jiná očekávání, než jaká bychom měli od šéfa – muže. A proč vlastně nemáme genderově specifický pojem pro strašného šéfa?
V právním okénku se Šárka tentokrát zastaví u „sprostého slova na k“, tedy kvót. V českém právním řádu totiž už určité kvóty existují a nad jejich fungováním se nepozastavujeme buď vůbec, nebo rozhodně ne s takovým odporem, jako když se mluví o kvótách genderových. Zmiňujeme i vyrovnávací opatření, kterými by zaměstnavatelé mohli kariérní postup podpořit.
Minimálně symbolicky pak bude významným průlomem transpozice evropské směrnice o genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností do českého právního řádu. Takzvaná Women on Boards směrnice se u nás bezprostředně dotkne jen jednotek společností, ale změna právní úpravy může mít širší dopady nebo alespoň vliv a bude zajímavé je sledovat.
Podle průzkumů Češi považují počet žen ve vedení firem za prospěšný, ale kvóty jako prostředek odmítají. V závěru epizody se tedy zamýšlíme i nad tím, jak z tohoto začarovaného kruhu ven.
I nadále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.