Foto Peter Stehlik PS-2507, CC BY 3.0
Do podcastu o kolapsu české železnice jsme pozvali Michala Zlatkovského, experta na evropské železnice a nadšeného fanouška bezcílného cestování po kolejích. Probrali jsme s ním, jak se vlakem jezdí po Evropě, srovnali jsme stav železnice v jednotlivých zemích a zjistili, že byť se to nezdá, nejsme na tom zdaleka nejhůř, a to ani při srovnání s mnoha západními zeměmi. Oproti letecké přepravě však vypadá železnice stále jako pravěk – anebo Francie. Což je skoro totéž.
Málokdo si asi umí představit, že by s národním leteckým dopravcem letěl jen na hranice, tam přesedl na Lufthansu, ve Francii na francouzského dopravce a tak poskakoval po Evropě. Přesto to takhle funguje na železnici, snad s výjimkou jednotného lístku Interrail. Proč?
Takhle nějak to je, ale na ten lístek stejně národní dopravci remcají, takže si u nich musíš koupit místenku. Musíš jít třeba na web italských drah a tam zakliknout místenku. Ve Francii to ani nejde online. Ve Španělsku to nejde skoro vůbec. Takže někam dojedeš a zjistíš, že jsou místa na týden vyprodaná…
Proč to tak je?
Z Evropské unie není tlak na jednotný rezervační systém. Je vůbec zázrak, že se dají dohledat jízdní řády pro jednotlivé země. U nás to velmi dobře funguje na Idosu, kde máš řády pro celou Evropu, ale v jiných zemích to takhle nefunguje. Je to spíš vzácnost. Není to tak, že by to ti dopravci museli poskytovat povinně, všechny ty služby mají smlouvy přímo s dopravci a chybí jednotný systém. Natož systém na rezervace.
Co nějaký dobrý příklad?
V Rakousku mají klimatiket, který stojí tisíc eur na rok a do něj je zahrnutá veškerá veřejná doprava. U nás se myslím nic takového neplánuje. Rakousko je vůbec evropský tahoun železniční dopravy, ale to je tím, že je to priorita pro vládu a mají zajištěno financování. Jsou průkopníci nočních vlaků po Evropě, a to i vlaků mimo Rakousko. Co je dobrého na Česku, je právě ta železniční síť, za kterou vděčíme monarchii. Tady se dá po kolejích dostat prakticky všude. Na rozdíl od Slovenska, kde je tratí taky hodně, ale polovinu zrušili, u nás se železniční síť využívá.
Co třeba Francie?
Francie je v tomhle strašná. Od nás ti přijde logické, že třeba nějaký vlak jezdí co dvě hodiny. Ve Francii to bude třeba v pondělí dvakrát denně, v úterý třikrát denně, ve středu vůbec, ve čtvrtek jednou a v pátek čtyřikrát, a pokaždé v úplně náhodné časy. Vůbec to nenavazuje, takže ty v nějakém městě čekáš na přípoj třeba čtyři hodiny. Já vůbec nechápu tu francouzskou představu jízdních řádů. U nás, v Německu, v Rakousku máme nějaký takt jízdních řádů.
My jsme mysleli, že je to standard…
No, není. Ve Francii je to náhodně, ve Španělsku taky. Itálie má docela dobrý systém.
Ale Francie má přece TGV!
Francie je asi nejhorší. Oni sice mají TGV, ale jsou zaseklí v osmdesátkách. Procházíš nějakými bránami jak na letišti. V tom vlaku je to stísněné a nepříjemné jak v Ryanairu. Nejlepší rychlovlaky jsou asi v Itálii, i ceny mají docela přijatelné. Ve Francii jsou to takové dobytčáky.
Takže to je horší než naše Pendolino?
No to rozhodně!
Podcast vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.