Ilustrace Alarm
O historii izraelské pravice od kolektivistických padesátých let až po současnost a zejména o straně Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua mluvila v Kolapsu antropoložka věnující se židovským studiím Anna Fontánová.
Je to náhoda, že Likud vzniká v roce 1973 tedy v roce, kdy Izrael tvrdě bojoval v jomkipurské válce?
Jomkipurská válka v roce 1973 vedla ke ztrátě kredibility levice a k jejímu ohrožení. Bylo to bráno jako selhání vlády. Nicméně až v roce 1977 Likud vyhrává volby, což byla pro Izrael obrovská změna. Do té doby byla vždy izraelská politika ovládána levicí a Stranou práce. Od té doby máme nadvládu stran pravice, které skládají vládu buď samy nebo v koalici s levicí.
Jaké části společnosti podporovaly izraelskou pravici?
Izraelská levice byla stranou aškenázských Židů, tedy Židů z Evropy, kteří měli postavení elit. Po roce 1949 a v padesátých letech, přichází do Izraele také řada Židů z Blízkého východu, mizrachim Židů. Ti měli pocit, že stojí na okraji společnosti. Židé z Blízkého východu měli mnohem horší sociální pozici i vzdělání. Právě jim Likud poskytl platformu.
V čem byla pro nově příchozí migranty lákavá třeba neoliberální politika pravice.
Svou roli hrála i tradičnost Likudu, spoustě lidí z Blízkého východu mohl být cizí kolektivistický duch levice. V životopisech představitelů Likudu se často objevuje, jak jim nevyhovoval právě kolektivistický život například v kibucech.