Miliardová dotace pro Tykače. Připomínkuje se obnova hnědouhelného Lomu Československé armády

Krajský úřad Ústeckého kraje vyzval veřejnost, aby do 19. ledna vznesla své připomínky k záměru Ekologické obnovy Lomu Československé armády. Kromě regenerace přírody je plánován i Tykačův projekt Green Mine.

Do 19. ledna je možné vznést připomínky k plánované rekultivaci hnědouhelného Lomu Československé armády, který leží na hranici obcí Most, Horní Jiřetín a Vysoká Pec. Ukončení těžby je plánováno do roku 2026, poté těžařská společnost Severní energetická zahájí obnovu postižených ploch.

V tzv. jádrové zóně lomu byly identifikovány cenné lokality z hlediska ochrany přírody, proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR navrhla vyhlášení Národní přírodní památky. Necelá polovina této oblasti bude zatopena, zbytek bude ponechán bezzásahovému osidlování místa organismy, tzv. spontánní sukcesi. Mimo jádrovou zónu lomu byly některé plochy zalesněny a některé využity pro zemědělskou rekultivaci.

Rozpaky vyvolává především projekt Green Mine. Na něj Sev.en Inntech ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače žádá o dotační prostředky ve výši 1,2 miliardy korun z evropského Fondu spravedlivé transformace, který je určen na obnovu regionů postižených těžbou fosilních paliv. Jedná se především o přestavbu bývalých provozních budov lomu: „revitalizace a resocializace území“ bude probíhat skrz stavbu bydlení, vytváření aquaponických farem, zřízení fotovoltaických elektráren a založení vzdělávacích a výzkumných center.

Krajinný architekt Vladimír Arnošt upozorňuje, že projekt Green Mine zůstává v rámci aktuálně předkládaného návrhu zatím velmi vágním, je proto obtížné mu zcela konkrétně oponovat. Projekt nicméně nesleduje demografické trendy lokality: „Je to obrovské území a v regionu je vzhledem k rozsahu relativně málo lidí – navíc řada jejich potřeb je v rámci stávajících hranic místních měst již saturovaná, byť ne zcela adekvátně nebo dostatečně. Nutno navíc podotknout, že mnohé problémy těchto měst jsou řešitelné zejména vhodnými zásahy v jejich stávajícím prostorovém vymezení a nikoli všesměrnou živelnou expanzí do okolní krajiny. Pokud by se zde měla stavět rozsáhlejší domková zástavba, je to těžko představitelné bez přísunu nových lidí do regionu. A s tím počítat v rámci urbanisticky – ale i ekonomicky a sociálně – ne zcela přesvědčivém projektu je problematické.“

Dle Petra Doubravského z organizace Re-set, platformy pro sociálně-ekologickou transformaci, některé aspekty projektu, například rozvíjení obnovitelných zdrojů, jsou smysluplné. Nesouhlasí ovšem s přidělením dotačního projektu původnímu znečišťovateli: „Nedává smysl, že se z veřejných zdrojů má podpořit projekt čistě v režii Sev.en Pavla Tykače, která na plundrování místní přírody v posledních desetiletích vydělávala a stále vydělává. S touto investicí budou vydělávat dál. Stojí za to připomenout, že se Pavel Tykač dlouhodobě vyhýbá placení daní vyváděním zisků do daňových rájů.“ Doubravský upozorňuje, že obdobné projekty by měly vznikat výhradně v režimu férově nastavené spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem – například pod taktovkou konsorcia okolních obcí. U velkých projektů, jako je Green Mine, by tak občané a občanky měli výraznější slovo. V současné chvíli se ale od žadatelů nic takového nevyžaduje.

Od zveřejnění informací o Green Mine projekt provázely kontroverze, včetně podezření financování rekultivačních prací právě z peněz Fondu spravedlivé transformace. Obnovu krajiny, která byla postižena těžbou, přitom má Severní energetická zákonnou povinnost zaplatit z vlastních prostředků.

Čtěte dále