Ilustrace Alarm
Začaly jsme ohlédnutím za minulým rokem. Lucie si loni rozšiřovala obzory v „kariérku“ směrem k práci se žáky a mladými lidmi. Sama také přednášela a školila kariérové poradce, mimo jiné i v tématu (ne)rovných příležitostí, které vzbudilo velký zájem. S klientkami v poradenství řešila náročné profesní změny, kdy se řada žen potýkala s prekaritou a také obtížně řešila sladění práce a rodiny.
Šárka byla v minulém roce zvolena místopředsedkyní Odborového svazu státních orgánů a organizací, a tak odpovědnost za úsilí o zlepšení podmínek pro práci ve veřejné sféře postoupilo na úplně jiný level. Také absolvovala mnoho podnětných debat nad knížkou Proč jsme tak naštvané, které se daří velmi dobře, a v závěru roku dokončila diplomku na genderových studiích.
Jak tedy vypadá pracovní trh? Pokud si chceme udělat obrázek o aktuální situaci na trhu práce, vyplatí se sledovat údaje Českého statistického úřadu, průzkumy Alma Career (dříve LMC), Manpower, aj. Nezaměstnanost se v Česku stále drží na nízkých hodnotách (přibližně tří procent ke konci roku 2023) a v minulém roce byla míra zaměstnanosti žen nejvyšší v historii (přes 70 procent).
Dvě třetiny zaměstnavatelů se potýkají s problémy při obsazování volných pracovních pozic a snaží se přilákat zaměstnance nabídkou větší flexibility či vyšší mzdou. Na druhou stranu čísla společnosti Alma Career (provozuje portály Jobs.cz a Prace.cz) naznačují nižší poptávku firem po zaměstnancích a zároveň výrazně vyšší počet reakcí na nabídky práce na pracovních portálech.
Rovněž nemůžeme tvrdit, že kdo hledá práci, tak najde. Například ve skupině žen na rodičovské dovolené pracuje jen necelá polovina těch, které by pracovat chtěly. Máme rekordní nezaměstnanost mladých lidí, ženy nad padesát let setrvávají v nevyhovujících zaměstnáních, protože je pro ně velmi obtížné práci měnit. S řadou překážek se i nadále potýkají lidé z Ukrajiny, kdy až dvě třetiny ze zaměstnaných uprchlíků pracují pod úrovní své kvalifikace.
Co se týče odměňování v komerční sféře, mzdy sice nominálně rostly (tj. roste částka, kterou máte na výplatní pásce), nicméně jejich reálná úroveň vzhledem k inflaci i nadále klesala. Průměrná hrubá mzda ve 3. čtvrtletí 2023 činila 42 658 korun, ale nesmíme zapomínat, že je to částka, na kterou většina populace nedosáhne, zvláště pak ženy, které se pohybují v nižších pásmech odměňování, v hůře placených oborech, jsou málo zastoupeny v managementu a pracují na nižší úvazky. Polovina zaměstnanců má problém vyjít s penězi, což řeší hledáním nové práce, přesčasy nebo dalšími úvazky.
Ve veřejném sektoru je situace jiná. Jedním z důsledků vládního úsilí o konsolidaci veřejných financí jsou zmrazené platy a organizační změny. Prohlubují se tak rozdíly v atraktivnosti tohoto zaměstnávání. Existují typy pozic, které je chronicky složité obsadit, případně doplnit v rámci generační obměny. Zároveň se ale některé typy pozic redukují v souvislosti se snahou digitalizovat procesy.
Reálné platy klesaly ještě více než mzdy a ani letos to nevypadá s platy dobře – zejména ve státní sféře i nadále vláda odmítá platy navýšit. Jdou navíc poznat i dopady konsolidačního balíčku, zejména v oblasti benefitů a takzvaného Fondu kulturních a sociálních potřeb. Vyjednávání pro letošní rok je zatím na začátku, uvidíme, co letošek přinese, ale i v návaznosti na podzimní protesty není mnoho důvodů k optimismu.
V oblasti flexibility se situace příliš nezměnila. Naprostá většina zaměstnanců (94 procent) pracuje na plný úvazek, nicméně alespoň třetina z nich má možnost alespoň částečně pracovat z domova a tento podíl neklesá. Necelá polovina zaměstnanců (40 procent) využívá nějakou formu časové flexibility, avšak podíl částečných úvazků zůstává stále velmi nízký (okolo šesti procent). Navíc většina z nich funguje na dohody, což je v rámci Evropské unie unikát.
Situaci u dohod bude letos skutečně zajímavé pozorovat. Změny v zákoníku práce částečně účinné už od ledna, částečně až od července, komplikují administraci dohod a mohou snížit jejich finanční výhodnost pro obě strany. Je otázkou, zda to v souvislosti s dalšími změnami nepovede k rekvalifikaci některých činností do podoby podle autorského zákona, k prohloubení švarc systému nebo k práci úplně načerno.
V závěru epizody diskutujeme náš největší letošní plán – připravujeme knihu! Bude se jmenovat (nepřekvapivě) Kratší konec provazu a budeme k ní potřebovat vaši podporu i vaše podněty. Sledujte nás a komunikujte s námi!
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected].
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.