Belgický premiér Charles Michel oznámil, že jeho země nemůže podepsat dohodu CETA o volném obchodu mezi Kanadou a EU. Důvodem je odpor valonského regionu, kde vládnou socialisté a jehož regionální parlament CETU odmítl. Valonsko žádá silnější záruky na ochranu práv zaměstnanců, spotřebitelů a životního prostředí, které CETA v současné podobě negarantuje. A belgická federální vláda nemůže na dohodu přistoupit bez souhlasu svých regionálních autorit.
Hlavní hrozbou smlouvy je, že by otevřela cestu pro nadnárodní korporace, které by ohrozily menší podniky, životní prostředí a poškodily by zaměstnance.
Smlouva CETA je obvykle přirovnávána k Transatlantické obchodní dohodě (TTIP). Její zastánci tvrdí, že by odbourala většinu celních bariér mezi EU a Kanadou. Hlavní hrozbou smlouvy je, že by se tím otevřela cesta pro nadnárodní korporace, které by ohrozily menší podniky, životní prostředí a poškodily by zaměstnance. Ostatně studie samotné Evropské komise počítaly s tím, že by v případě přijetí TTIP přišel o práci až jeden milion lidí v rámci EU. A podobné obavy existují i v případě dohody CETA.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker krátce před oznámením, že CETA zkrachovala, řekl, že vyjednávání ještě nekončí. Údajně doufá, že se v příštích dnech podaří odmítavý postoj Valonska ke smlouvě změnit. CETA se měla podepisovat příští čtvrtek. Avšak zdá se, že odpor Valonů způsobil, že bude velmi pravděpodobně uložena k ledu. I kanadská ministryně obchodu Chrystia Freelandová totiž opustila jednání. „Myslím, že to není možné (…) rozhodli jsme se vrátit domů,“ komentovala to Freelandová. Její odjezd je považován za zásadní zlom v celém procesu schvalování dohody.