Foto Pixabay
Evropská komise přišla včera večer celkem nečekaně se sérií sankcí vůči putinovskému Rusku a lukašenkovskému Bělorusku. Snad poprvé od vypuknutí rusko-ukrajinské krize v roce 2014 se členské státy dohodly na opatření, která Rusko i Bělorusko mohou skutečně bolet. Zda Putinovo následné prohlášení, že ruské jaderné síly budou uvedeny do vysokého stupně bojové pohotovosti, přímo souvisí s avizovanými sankcemi, není jasné. Jisté však je, že boje na Ukrajině z Putinova pohledu zřejmě neprobíhají tak, jak Kreml doufal.
Tradiční výtka, že Unie nemá schopnost jednotně nahlédnout rozpory mezi Západem a Východem, tentokrát relativně rychle padla. Unie umí být silnější a jednotnější, než Putin očekával. Zdá se, že jeho hra, kdy proti sobě stavěl členské státy a jejich občany, se úplně nedaří. To platí nejen pro jeho tradiční politické spojence, jakými byli Viktor Orbán nebo Miloš Zeman, ale i pro jeho obchodní spojence v Německu a v Itálii.
Zlomový okamžik pro EU
EU se dohodla na vyloučení některých ruských bank ze systému SWIFT (zatím bohužel nevíme kterých a neznáme kritéria), ruská centrální banka už nebude moci provádět transakce se svými eurovými a dolarovými rezervami, žádné ruské letadlo se už nedostane do EU (včetně soukromých tryskáčů oligarchů), propagandistická dezinformační mašinerie bude blokována na celém území EU a další balík sankcí dopadne na Bělorusko, aby Rusové sankce nemohli obejít. Pád rublu začal hned v pondělí ráno: jeho hodnota vůči dolaru klesla o 30 procent.
Po dlouhém váhání přišla EU s balíkem sankcí, s nímž ovšem měla přijít už před týdnem.
Nejmarkantnějším opatřením z celého balíku je však centrální, unijní nákup zbraní a dalšího vybavení pro Ukrajinu. Smlouvy Unie vždy zakazovaly použití rozpočtu k financování činností s obrannými nebo vojenskými důsledky. Ukrajina se ale v bojích proti Rusům drží lépe, než se původně čekalo, a naopak představitelé Evropských zemí pociťují vůči Ukrajině určitý dluh. Nyní to chtějí napravit nejen sankcemi, ale také centrálním nákupem vojenské výzbroje.
Podle plánů oznámených v neděli, bude EU využívat mimorozpočtový finanční zdroj, tzv. Evropský mírový nástroj, který lze použít k posilování vojenských a obranných kapacit a podpoře vojenských operací na podporu míru. Využití 500 milionů eur z těchto prostředků na nákup a dodávku zbraní a dalšího vybavení (například na zdravotnický materiál) představuje pro EU zlomový okamžik, který zřejmě mohl nastat teprve po historickém obratu německé vlády, která dosud dodržovala zákaz dodávání zbraní zemím, ve kterých probíhá válečný konflikt.
Pozdní sankce
Mimořádná doba si žádá mimořádná opatření. I bez vzniku armádní unie tak EU zajistí společné dodávky zbraní do regionu v bezprostředním sousedství bloku. Po dlouhém váhání přišla EU s balíkem přísnějších a efektivnějších sankcí, s nímž ovšem měla přijít už před týdnem. Ekonomické a ideologické zájmy Německa a Itálie nicméně blokovaly takové sankce, které by Putina a jeho okolí opravdu mohly ohrozit.
V tuto chvíli nevíme, zda opatření nepřijdou příliš pozdě. Víme ale, že ukrajinská armáda se zatím drží statečně a že se v Kremlu začalo mluvit o „červeném tlačítku“. Je to akt zoufalství, nebo skutečně hrozí jaderná válka? Jisté je, že Rusko skončí ve značně izolované pozici a že čínské přátelství není bezpodmínečné. Otázkou je, zda tato izolace povede k další eskalaci konfliktu, nebo zda si Putin začíná uvědomovat, že jeho mise je odsouzena k nezdaru.
Autor je ředitel bruselského úřadu práce Actiris a bývalý spolupracovník sociální demokracie v Evropském parlamentu.