Foto pxhere.com, CCO
V obecném povědomí se drží představa, že za nezvykle vysokým zvyšováním cen v posledních dvou letech stojí takřka výhradně nárůst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu a následnými sankcemi. To je ale jen část pravdy. Graf, který nedávno zveřejnil Mezinárodní měnový fond spolu s krátkým komentářem, ukazuje, že v posledních dvou letech inflaci nahoru hnaly také zisky korporací, a to srovnatelnou měrou jako růst cen energií. V některých ze sledovaných čtvrtletí se korporátní zisky propisovaly do celkové inflace ještě významněji než nárůst cen energií.
Stejně jako v eurozóně dochází i v Česku ke zvýšení zisků firem a poklesu mezd zaměstnanců.
Celkově se v období mezi prvním čtvrtletím 2021 a prvním čtvrtletím 2023 na inflaci podílel nárůst korporátních zisků 45 procenty, oproti 40 procentům způsobeným růstem cen energií. Faktorem inflace, který během roku 2021 načas skoro zmizel, byl pak růst mezd, jenž inflaci obvykle žene nahoru nejvíce. Nízký růst mezd a relativně vysoký růst zisků korporací po očištění o inflaci během dvou let vyústil v to, že zisky firem se v eurozóně celkově o procento zvýšily a mzdy o dvě procenta zmenšily.
Mzdy a zisky
V Česku je pokles reálných mezd v důsledku inflace v posledních dvou letech ještě vyšší než v eurozóně. „Pokud bychom rozložili česká inflační čísla posledních let, kdy mzdy rostly jen poloviční rychlostí než spotřebitelské ceny, výsledky budou ještě horší než v eurozóně. Debata o původu absurdního zdražování v ČR byla ale ukončena ráznou zprávou antimonopolního úřadu o dopadu kartelů na rostoucí ceny. K žádným nepřiměřeným maržím prý nedošlo, řeklo se, že ‚trh se chová přirozeným způsobem‘, a nic se neřešilo,“ říká ekonomka Linda Kunertová.
Stejně jako v eurozóně tak dochází i v Česku ke zvýšení zisků firem a poklesu mezd zaměstnanců. „Z dostupných čísel Ministerstva financí vychází, že podíl HDP, který jde na mzdy, se snižuje, a naopak podíl zisku firem roste. Čistě analyticky tak můžeme říct, že zisky firem jsou větším původcem inflace než mzdy, a tak je k tomu potřeba přistoupit. Pokud vláda dál oslabuje zaměstnance ve prospěch firem, je to forma přerozdělování,“ řekl už před časem pro Alarm ekonom Jan Bittner.
Životní úroveň
Z ekonomického hlediska je rychlejší reakce podniků v inflačních časech běžná, protože tak činí v očekávání pozdějšího navýšení mzdových požadavků pracovníků. V tomto ohledu se neliší chování firem v České republice od těch v eurozóně. Firmy v krizích potřebují získat zvýšením cen rezervy. „Otázkou ale je, do jaké míry je to zákon přírody a do jaké pouze konstrukt, kterým jsme se naučili vysvětlovat a tím dlouhodobě formovat chování trhu. I v momentech, kdy je znevýhodnění obyčejných lidí tak zřejmé, pak fenomén ponecháváme bez jakéhokoliv zásahu,“ připomíná Kunertová.
Česká vláda proti inflaci skoro celou dobu jejího trvání bojuje především snahou omezit mzdy, ale i důchody, které chápe, vedle růstu cen energií, jako jednu z hlavních příčin vysoké inflace. Česká minimální mzda i proto patří stále k nejnižším v Evropě. „Vrcholní představitelé české vlády i centrální banky z neznámých důvodů nadále straší inflační spirálou způsobenou neadekvátním růstem mezd, přestože již v minulém roce zisky působily výrazně inflačně na rozdíl od růstu mezd, který za inflací výrazně zaostal, a způsobil tak u nás jeden z nejvyšších poklesů životní úrovně zaměstnanců v Evropě,“ komentuje to Bittner.