„Říkám o sobě, že jsem autorka ve službách spravedlivého města,“ představuje se v rozhovoru vystudovaná krajinná architektka a dnes ředitelka Kanceláře participativního plánování Městského institutu Bratislava (MIB). Koncept spravedlivějšího, inkluzivnějšího města pro všechny se v Česku a na Slovensku diskutuje teprve v posledních letech a občas bývá nálepkován jako genderová ideologie. „Feminismus má u nás špatnou pověst, a já nedůvěru lidem nevyčítám. Obvykle jim ukážu, co ve městech funguje, co ne a co se úspěšně realizovalo jinde,“ říká Sidorová. „Většinou na to publikum reaguje pozitivně a přijde jim to správné. A já jim povídám: a to je právě genderově citlivé plánování, to je ten feminismus. Vidíte, ani to nebolelo.“
Milota Sidorová popisuje inspiraci Vídní a vysvětluje, že benefitem měst beroucích ohled i na skupiny, jež byly v městském plánování dosud opomíjené, je nejen zkvalitnění veřejného prostoru pro všechny jeho obyvatele, ale i efektivnější nakládání s investicemi. V rozhovoru došlo i na citlivé téma bezpečnosti, kdy se ženy cítí při svém pohybu městem často v ohrožení a bojí se hlavně sexuálního napadení. Sidorová ale upozorňuje, že se to zdaleka netýká jen žen, ale i mnoha mužů, etnických menšin a dalších skupin obyvatel. V podcastu probíráme konkrétní příklady z Bratislavy i možnosti, jak zvýšit ve městech pocit bezpečí. Podle Miloty Sidorové je ale dobré mít na paměti, že architekti a urbanisté sami o sobě nemají v ruce nástroje, jak vyřešit systémový problém, kterým je třeba sexuální násilí. Mohou ovšem aspoň přispívat ke zlepšení situace.
V druhé části podcastu rozebíráme participaci a roli městských institucí, jako jsou pražský Institut plánování a rozvoje nebo MIB. „Měli bychom dobře cílit na složení obyvatel, kterých se daný projekt týká. A klást si otázku: kdo je to ta veřejnost?“ vysvětluje Sidorová. „Participace ale nikdy není všespásný nástroj. Nelze počítat s tím, že když se jí účastníte, budou všechny vaše požadavky splněny. Není to Ježíškův wishlist.“ Závěrem rozhovoru dojde i na to, jak by měla vypadat zeleň ve městě v době klimatické krize a co nám přinesla pandemie covid-19. „Divoké zelené plochy ve městech, takzvané vágní terény, bychom měli aspoň v některých případech zachovat, zvlášť když je lidé využívají. Nově vysázená umělá zeleň tuhle přirozenou vegetaci nikdy nenahradí,“ říká v podcastu Bulvár Milota Sidorová.
Všechny díly podcastu Bulvár si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.