„Z médií slyšíme jen, jak bude Smíchov City krásné a skvělé, ale ta čtvrť přinese spoustu problémů,“ říká Jan Kremer ze spolku ZaPět. „Z našeho pohledu způsobí absolutní komercionalizaci místa mezi dnešním smíchovským nádražím a křižovatkou Na Knížecí. Kromě školy placené magistrátem tam nebudou žádné budovy, které by stavělo město a které by zůstaly v jeho majetku. Ani žádné dostupné bydlení.“ Podle Kremera se občané ze spolku ZaPět opakovaně pokoušeli účastnit výborů územního rozvoje městské části, docházeli na zastupitelstva a účastnili se také prezentací Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy.
Praha 5 u svého největšího rozvojového projektu, který se připravuje asi patnáct let, neřeší a ani neví, kolik bydlení tam vznikne.
„Kromě toho, že jsme pochopili, že postoje koalice Prahy 5 se nedají odlišit od stanovisek developera a i při reklamních akcích vystupují jako jeden subjekt, nás šokovalo, že nás nikdo neposlouchal. Ani ohledně požadavku startovacích bytů nebo bytů pro preferované profese, které u nás chybí. Na výboru si nás většinou poslechli a pak poslali domů. Radní za ODS nám řekl, že ‚soudruzi na magistrátu‘ se možná o podobná opatření pokouší, ale že tohle je lepší čtvrť, kde nic takového nebude.“ Spolek ZaPět se proto nejprve pokusil o reformu fungování výborů a komisí. „Aby lidé, kteří přijdou, byli alespoň vyslechnuti a bylo zaznamenáno, s čím přišli. Abychom mohli připomínky vůbec dávat, museli jsme se začít zasazovat o reformování systému, který nefunguje,“ popisuje Kremer.
Smíchov, parkoviště Prahy
„Smíchov City se bude převážně skládat z kanceláří,“ pojmenovává smíchovský problém číslo jedna Milan Kostohryz. „V každé čtvrti se kombinují bydlení, obchod, služby, kanceláře. Pro fungování živého města je přitom důležité právě to, aby se tam bydlelo. Místní lidé se starají o své okolí. Ti, kteří tam jen pracují, k místu takový vztah nemají, po skončení pracovní doby odjíždějí. Čtvrť plná kanceláří je o víkendu bez života. Proto například v případě Bubnů-Zátor řeklo město a městská část, že 60 procent budov má být určeno k bydlení. Podle studie A69 z roku 2010 mají ale Smíchov City tvořit byty jen z 22 procent, z 12 tisíc uživatelů tam má bydlet jen tři tisíce lidí. Radní Prahy 5 pro strategický rozvoj Tomáš Homola nám tvrdil, že to bude víc, ale sám se v těch číslech pletl. Připadá nám šílené, že Praha 5 u svého největšího rozvojového projektu, který se připravuje asi patnáct let, neřeší a ani neví, kolik bydlení tam vznikne,“ říká Kostohryz a dodává, že dalším velkým problémem Smíchova je zahlcení dopravou.
„Máme tam už teď nadprůměrné množství podzemního parkování. Lidé často říkají: ‚Kde se sejdeme na oběd?‘ ‚Pojeďme na Smíchov, tam se dobře parkuje.‘ A do toho se tam navrhuje parkoviště s maximálním počtem míst. Současně je Smíchov City navrženo jako ostrov, který si nepouští dopravu dovnitř, nechává dopravní zátěž, kterou zvýší, na svém okolí.“
Zapojit se do plánování
Spolek ZaPět se pokusil před lety, v době působení náměstkyně pro místní rozvoj Petry Kolínské, prosadit, aby existovala možnost participovat na plánování Smíchov City. „Městská část byla pasivní, sice na ni působil ‚manažer participačních aktivit‘, ten byl ale placený Sekyrou Group, protože firma pochopila, že když bude čtvrť prezentovat jako vzniklou z participace, tak se vyhne problémům,“ popisuje Kremer. Participace nakonec díky domluvě Kolínské se Sekyra Group proběhla, ale způsobem, kterého se Kremer odmítl účastnit. „Záznam této participace najdete v brožurce, která je dnes na zapadlém adresáři někde na IPRu. Uskutečnily se procházky, dvě malá setkání v miniaturní místnosti v galerii a setkání se stakeholdery. Už na začátku nám ale řekli, že se participuje pouze veřejný prostor – kde budou lavičky, jaké budou rozestupy stromů, jestli bulvár, nebo náměstí… Proto jsem tehdy řekl, že to není žádná participace, a neúčastnil jsem se. A pak jsme si na další schůzce poslechli z úst úřednice IPRu, že to přece stejně nemůže vypadat tak, jak si to lidé představují, protože by se to Sekyrovi nerentovalo.“
Projekt dopravního terminálu je podle zástupců spolku ZaPět výborný. Podobně jako v případě Smíchov City jim však vadí, že se nemohli účastnit jeho plánování. „Terminál patří do moderního města, spojí všechny druhy dopravy. Ale vadí nám například velké etážové parkoviště vydávané za ‚park and ride‘ – je už v územním plánu a pod tlakem městské části se zde plánuje stání pro tisíc až 1200 aut. To popírá princip fungování terminálu. Lze tam dojet ekologičtější dopravou, auta nejsou vůbec třeba. Mělo by tam být mnohem menší parkoviště. Nabízeli jsme, aby bylo, tak jako parkoviště na Letné pod obchodním centrem, nabízeno primárně rezidentům. Díky tomu by bylo víc místa na ulicích, mohlo by tam být víc zeleně. Komunitní parkování ale Praha 5 nechce.“
Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém je řeč také o projektu Radlické radiály či Šemíkova břehu, ale také o deziluzi z politické reprezentace Prahy 5. „Na veřejných projednáváních se obyvatelé běžně hlásí o slovo, ale nedostávají ho. Pak třeba v radničním médiu vyjdou naše fotky se zdviženými pažemi a podtitulkem Občané se zapojovali do debaty,“ kroutí hlavou Kremer.