Daniel a Eberle: Hledání hybridních hrozeb nám znemožňuje mluvit o zásadnějších problémech české společnosti

Výzkumníci Jan Daniel a Jakub Eberle už několik let sledují fenomény hybridní války a dezinformací v české veřejné debatě. V čem nám tato debata pomáhá a co naopak zakrývá?

Jan Daniel a Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů letos vydali vědeckou studii o problematice hybridních válek v české veřejné diskusi. Akademického textu si všiml novinář Jakub Jetmar z portálu Mediář a udělal o ní s Jakubem Eberlem rozhovor. Interview u řady lidí zarezonovalo a Jakub Eberle o něm od té doby hovořil v podcastu Václava Lásky nebo v podcastu Insider serveru Info.cz. V nejnovějším dílu našeho podcastu Kolaps se k Jakubovi Eberlemu přidal i Jan Daniel, s nímž o tomto tématu píší vědecké články a momentálně pracují i na společné knize. Kde se vůbec termín „hybridní válka“ vzal? V jakém kontextu se původně používal a proč se jeho užití postupně rozšiřovalo na stále nové a nové aspekty našeho života? Zajímalo nás i to, jak se toto téma odráží v širších společenských problémech České republiky a jestli onálepkování všeho, s čím nesouhlasíme, termínem „hybridní válka“ ve skutečnosti není jen způsob, jak ignorovat skutečné problémy české společnosti, které konflikty doopravdy vytvářejí.

Kde se vůbec pojem hybridní válka nebo hybridní hrozba vzal?

Jan Daniel: Objevuje se někde v polovině nultých let 21. století, ale v hodně jiném kontextu. Přišel s ním americký vojenský intelektuál Frank Hoffman, který se v té době snažil pochopit, co to vlastně znamená, když Spojené státy válčí v Iráku. Co to znamená, když se objevují nestátní aktéři typu islamistických povstalců, kteří nějakým způsobem bojují se státy? Ten pojem zavedl pro pochopení války mezi Hizballáhem a Izraelem v roce 2006. Hizballáh jako nestátní aktér tehdy bojoval s Izraelem nejen tradičními metodami, ale i v kyberprostoru, používal svá informační média a pokoušel se ovlivňovat veřejné mínění. Termín hybridní válka byl výsledkem jeho snahy pochopit, co se s tou válkou děje, když do ní podobní aktéři vstupují. Až zhruba do roku 2014 se jednalo o koncept, který prakticky nikoho nezajímal. Diskutovali o něm vojenští intelektuálové, diskutovalo o tom NATO, ale do veřejné debaty se nedostával.

Jakub Eberle (JE): Britský vědec Ofer Fridman o tomto fenoménu napsal skvělou knížku. Ukazuje, jak s tím zamíchala situace z roku 2014, kdy Rusko provedlo agresi vůči Ukrajině, obsadilo Krym a začalo působit na Donbase. Nebylo úplně jednoduché tu situaci pojmenovat. Byli tam nějací povstalci, byli do toho logistickou, kybernetickou a třeba dělostřeleckou podporou zapojení Rusové – jak tohle všechno vlastně popsat? Ofer Fridman nejprve popisuje ten konceptuální zmatek a pak najednou někdo v NATO objevil termín hybridní válka a nalepil ho na tento konflikt. A to proto, že se tady míchají konvenční aktéři jako ruský a ukrajinský stát s různými povstalci a kriminálními kruhy. A termín se uchytil.

Ale původně se tedy tento termín používal jen k označení zmíněného konfliktu na Ukrajině?

JE: Ano, to je důležité. V roce 2014 a ve většině roku 2015 to bylo obvykle chápáno tak, že termínem „hybridní válka“ popisujeme rusko-ukrajinský konflikt.

Ten termín se ale pak nějak vyvíjel. Nejprve se vztahoval ke „konvenční“ válce, ale postupem času se začal rozšiřovat. Jak k tomu došlo?

JE: Když popisujeme to, co se v té době děje na Ukrajině – tedy že probíhá konvenční válečný konflikt a u toho se děje celá řada nekonvenčních věcí –, můžeme se ptát, jestli to už někdo nepopsal dřív a jestli na to nesedí třeba termín asymetrická válka a další termíny. To je ale poměrně akademická debata. Problém je ale v posunu, který přichází někdy v roce 2015 a později. Posunuli jsme se od sdělení „na Ukrajině probíhá hybridní válka“ k tvrzení „hybridní válka probíhá úplně všude“. U nás se sice nestřílí, ale jsou tady dezinformace, špióni, vlivové struktury – Rusové u nás chtějí korumpovat politiky a kupovat strategické firmy. A možná, že v té válce je celý Západ. A v této představě už chapadla hybridní války sahají do Londýna, Prahy a dále.

Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na SpotifyApple PodcastsPlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.

 

 

Čtěte dále