Foto Alarm / Majda Slámová
Už čtyři měsíce zuří na Ukrajině válka, kterou rozpoutalo putinovské Rusko. Krátce před jejím vypuknutím se na východ Ukrajiny vypravili novinář Vojtěch Boháč a fotografka Majda Slámová ze serveru Voxpot. V zemi nakonec zůstali několik týdnů a neúnavně informovali přímo z místa. Byli také jedněmi ze zahraničních novinářů, kteří se ocitli pod přímou palbou ruských vojáků, a u města Makariv jen o vlásek unikli smrti. Šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč se ve čtvrtek 23. června stal čerstvým držitelem ocenění Novinářská křepelka pro novináře a novinářky do 33 let. S lehkým časovým odstupem jsme v podcastu Kolaps analyzovali, co přesně na místě s Majdou Slámovou viděli a zažili. Jak vnímají vývoj na ukrajinské frontě a co si myslí o české debatě o tomto válečném konfliktu?
Už se ti podařilo zpracovat traumatický zážitek z míst poblíž měst Makariv a Boroďanka? Pozoruješ na sobě nějaké projevy PTSD?
Asi tři dny zpátky, po hodně dlouhé době, se mi zdál sen o bombardování a bylo to docela šílené. Utíkali jsme přes prázdné nádraží, na které dopadaly rakety. Stalo se mi to teď po několika týdnech. Po příjezdu jsem měl sny o bombardování a umírajících lidech skoro každou noc. Čekal jsem, kdy už to odezní. Můj terapeut mi řekl, že když se tohle děje, hlava pracuje a nějak to zpracovává.
Nezdá se ti tedy stále dokola o střelbě u Makarivu, ale o bombardování…
To trvalé bombardování vyvolává mnohem větší napětí. K té střelbě se občas vracím a přemýšlím nad tím, jaký kousek jsme byli od smrti, ale spíš přehodnocuju svůj dosavadní přístup k tomu, kam vyrážet a kam ne. Ale bombardování, i když je třeba stovky metrů od tebe, je větší nápor. Slyšíš, jak dopadne raketa, pak dopadne druhá a ty stále čekáš, jestli to tentokrát spadne na tebe. Nedá se tomu uniknout a člověk je v hrozném napětí. To je opravdu jen otázka štěstí a náhody, a to je něco, co ve mně zůstalo opravdu silně.
Jaké nejintenzivnější zážitky sis dovezl z Ukrajiny kromě těch vyloženě traumatizujících?
My jsme byli na Ukrajině dvakrát. V tom prvním kole byly nejsilnější asi obrazy loučících se rodin, kdy ženy s dětmi odjíždějí, a muž jde se zbraní v ruce bojovat. Na to je šílený pohled. Často je to těžší než vidět lidi bojovat nebo umírat. V tom druhém případě byli rozhodně nejsilnější zážitky z míst okolo Kyjeva, odkud se stáhli Rusové. Před našima očima tam tahali mrtvé ze zásypu. Stejně tak když jsme mapovali osud českého dobrovolníka, kterého ruští vojáci zastřeli skoro na stejném místě, jako stříleli předtím po nás…
Celý rozhovor s Vojtěchem Boháčem si poslechněte v aktuálním podcastu Kolaps.
Pokud podcast Kolaps neslyšíte poprvé a posloucháte ho pravidelně, podpořte nás a celý tým Alarmu v aktuální crowdfundingové kampani na portálu Darujme.cz. Všechny díly Kolapsu jsou dostupné zdarma a pro všechny, ale jakýkoli příspěvek na výrobu nových dílů je pro nás klíčový a pomůže nám tento pořad zlepšovat a posouvat dál.