Foto Beyoncé / Youtube
Jestli vám v Česku chybí více písniček o jízdách tramvají, určitě si poslechněte album Anderson od skupiny Tamara. O desce se zaslouženě mluvilo a psalo, přitom jde o skromnou až kapesní hudbu. Nenajdete v ní žádné experimenty, jde o standardní indiepopové songy. V Soundsystému jsme se shodli, že je rozdíl mezi lo-fi koncertní podobou kapely Tamara a deskou, která je opatřená minimalistickou a intimní produkcí. Písně Tamary jsou jako snapshoty ze života a na nahrávce se z nich podařilo dostat úplné maximum.
Oproti tomu vydání desky Redwood od skupiny Orient proběhlo v tichosti. Zapomeňte na jejich cenu Vinyla i někdejší sound ovlivněný triphopem. Orient jsou na novince v podstatě nová kapela s novým zvukem. Bez debat se o jejich soundu dá mluvit jako o progrocku. Rozhled jejích členů, který se rozpíná od ezoterického neofolku přes free jazz i black metal až po vaporwave, se promítá také do desky. První poslech byl ovšem šok (upozorňujeme, že skladba 25€ nápadně připomíná Deep Purple), postupem času ale do sebe komplikované skladby s prvky post punku i dungeon synthu začaly zapadat. Tvůrčí odvaha a jistá porce arogance Orientu nechybějí – a to je dobře. Album Redwood dává dostatečně důvodů se k poslechu vrátit.
Od českých novinek jsme se vrátili k největší popové události léta, a to k sedmé desce americké zpěvačky Beyoncé. Album Renaissance se má poslouchat jako DJ set, je průletem historií černé taneční hudby a především se obrací k žánrům disco a house, které byly hudbou emancipace pro Afroameričany nebo LGBTQ+ komunity. Renaissance je oslavou jejich znovuzrození, jak podotýká nová členka Soundystému, hudební publicistka Michaela Peštová. „Ono znovuzrození vyobrazuje Beyoncé opulentním zvukem plným samplů a referencemi ke LGBTQ+ ball room kultuře. Cítím tam znatelnou disociaci. Nejprve jsem tomu nerozuměla a od nahrávky mě dělilo plexisklo, které jsem musela prorazit. Emoce pro mě nebyly čitelné, ale všechno sepne, když se člověk začne hýbat,“ komentuje Michaela a upozorňuje, že fyzická aktivita – ať na parketu nebo jinde – je klíč k této nahrávce. Podvědomě album vystihuje zeitgest několika součinných krizí, kdy už člověk může cítit jen únavu. „Mluví tam o sebepéči, což je zprofanovaný termín. Nicméně to znamená, že se soustředíme na sebe, snažíme se odsunout utrpení i obětování se pro větší věci – a snažíme si něco užít.“
Jak funguje Renaissance na zbytek Soundsystému? Není to jen byrokratická deska, kde je všechno moc perfektní? Nepůsobí jako disertační práce plná pečlivých referencí, ale bez hmatatelných emocí? Co vůbec říká návrat žánrů disco a house o postpandemickém popu? A jaké další desky by vám neměly uniknout? Poslechněte si nový díl Soundsystému.
Hudba:
Sudan Archives – Natural Brown Prom Queen (Stones Throw)
Jockstrap – I Love You Jennifer B (Rough Trade Records)
Coby Sey – Conduit (AD93)
Tamara – Anderson (self-released)
Orient – Redwood (Kabinet Records)
Beyoncé – Renaissance (Parkwood Entertainment)
The Soft Pink Truth – Was It Ever Real + Is It Going Any Deeper Than This? (Thrill Jockey Records)