Foto Cointelegraph, Wikimedia Commons, CC BY 3.0
V posledních týdnech hýbe zprávami z finančního světa krach jedné z největších kryptoměnových burz FTX. Její zakladatel Sam Bankman-Fried (zkráceně SBF) čelí v mediích četným obviněním z podvodu, protože se množí podezření, že peníze klientů FTX využívala sesterská firma Alameda Research ke spekulacím na kryptoměnových trzích. Právě zpráva o velmi úzkém vztahu FTX a Alameda Reasearch vedla k mohutné vlně výběrů ze zmíněné burzy, která následně poslala celé Bankman-Friedovo impérium k zemi.
Rozplétat vlákna celého případu nepochybně zabere ještě hodně času a námahy. Ostatně i ostřílený insolvenční správce John Ray III., který v minulosti likvidoval například nechvalně proslulou společnost Enron, se vyjádřil v tom smyslu, že za svou čtyřicetiletou kariéru neviděl horší selhání vnitřních kontrolních mechanismů. Celá struktura FTX je těžko čitelná, takže Ray ani neví, kolik měla společnost peněz, kolik dlužila nebo kolik měla vůbec zaměstnanců. Finanční rozhodnutí činili klíčoví zaměstnanci pomocí emotikonů, v soukromých zprávách, které po přečtení zmizí. O řadě finančních machinací tak existují jen velmi neúplné záznamy a není jasné, kdo je za ně přímo odpovědný.
FTX a Sam Bankman-Fried zapadají do současného trendu globálních elit, které postupně transformují svět ve své hřiště.
Krach FTX a informace o netransparentním a nezodpovědném nakládání s vklady klientů zásadní měrou oslabily společenskou důvěru v kryptoměny. Ukazuje se, že rizika spojená s deregulovanými trhy jsou příliš vysoká a dopadají hlavně na ekonomicky nejslabší uživatele. Nedávná studie Banky pro mezinárodní vypořádání uvádí, že až tři čtvrtiny investorů do kryptoměn jsou v současnosti ve ztrátě. Data navíc ukazují, že v době, kdy ceny kryptoměn rostly, nakupovali především drobní investoři, zatímco držitelé velkého množství tokenů (tzv. velryby) prodávali a realizovali své zisky. Docházelo tak k mohutnému přesunu hodnoty z kapes obyčejných lidí do nejvyšších pater světové ekonomiky.
Zhrzená ideologie
Nicméně nejsou to jen kryptoměny, čemu krach FTX zasadil poměrně tvrdou ránu. SBF je totiž dlouhodobým propagátorem tzv. efektivního altruismu. V rámci podpory této ideologie FTX udělila českému spolku European Summer Program on Rationality grant ve výši přibližně sto milionů korun na nákup zámku v Hostačově. Ten by měl sloužit jako mezinárodní vzdělávací centrum, které by propagovalo právě myšlenky blízké Bankman-Friedovi a dalším podporovatelům tohoto hnutí především z řad miliardářů ze Silicon Valley, jako jsou Elon Musk nebo Peter Thiel.
Efektivní altruismus je ideologie, která se zaměřuje na řešení globálních problémů co „nejefektivnější“ cestou, přičemž často dochází k závěrům, že nejefektivnější je na problémy naházet co nejvíce peněz. Proto své podporovatele motivuje k tomu, aby získávali práci v lukrativních odvětvích, jako jsou petrochemický průmysl nebo akciové trhy. Takoví jedinci totiž mají větší šanci stát se bohatými a následně mohou pomoci více lidem. Celý systém je implicitně postavený na představě, že jedinci, kteří dokáží akumulovat nadměrné bohatství, oplývají morálními kvalitami, které z nich dělají vhodné arbitry civilizačního pokroku.
Jak efektivní je efektivní altruismus?
Otázkou zůstává, jakým lidem chtějí efektivní altruisté pomáhat. V rámci efektivního altruismu se totiž rozvíjí také tzv. longtermismus, což je, jak název napovídá, ideologie zaměřující se na dlouhodobý horizont globální pomoci. Vychází z předpokladu, že v průběhu stovek a možná i tisíců let bude lidstvo kolonizující vesmír čítat tisícinásobky své současné populace. Podle longtermismu je tedy nutné zaměřit se především na pomoc potenciálním nenarozeným generacím v daleké budoucnosti. Z této perspektivy se pak různé současné katastrofy jako války, hladomory nebo i globální klimatická změna jeví jen jako drobná škobrtnutí na cestě za mnohem zářivější budoucností. Pokud longtermisté stojí před morálním dilematem mezi pomocí milionům lidí nyní, nebo potenciálním miliardám lidí v daleké budoucnosti, volí budoucnost. Investují tak především do rozvoje technologií a shodou okolností právě do těch technologií, které jim umožňují dále rozvíjet jejich podnikání.
Longtermismus zároveň čelí kritice, že upřednostňuje kvantitu před kvalitou. Ve svých budoucích vizích se zaměřuje především na počty narozených lidí (nebo jiných inteligentních entit), kteří umožní větší hospodářský růst. Důležitá jsou čísla narozených, nikoliv kvalita života. Díky tomu mohou zastánci longtermismu tvrdit, že zachraňovat životy obyvatel globálního Jihu má nižší hodnotu než v případě obyvatel globálního Severu, protože „bohaté země mají podstatně více inovací a jejich pracovníci jsou více ekonomicky produktivní“.
A rezignace na kvalitu se propisuje i do současného uvažování, kdy se peníze investované například do umělé inteligence zaměřují na rozvoj velkých jazykových modelů, za což čelí kritice i od samotných vývojářů. Tyto modely totiž stojí především na množství dat, která se využívají k tréninku umělé inteligence, a mnohem méně pozornosti se věnuje kvalitě těchto dat. Umělé inteligence vzniklé z těchto modelů jsou tak často rasistické, xenofobní a jinak diskriminující. Navíc konstrukce databází těchto modelů často stojí na neplacené práci uživatelů internetu (včetně umělců, jejichž obrazy se umělá inteligence inspiruje).
Pořád dokola ta samá písnička
Celkově se dá říct, že efektivní altruismus stojí především na upevňování společenského statu quo. Jeho cílem je rámovat současné společenské krize a nerovnosti jako morálně ospravedlnitelné, protože v budoucnu přece mohou vést k většímu užitku. Jeden z předních teoretiků tohoto směru Nick Bostrom tvrdí, že jakkoliv jsou tragédie jako první a druhá světová válka, AIDS nebo Bhópál strašné, v horizontu tisíciletí se bude jednat o pouhé historické „vlnky na hladině oceánu života“. Longtermisté se snaží zaměřit se na větší obraz – nicméně v praxi to znamená podporovat a eticky ospravedlňovat současný velkokapitál.
FTX a Sam Bankman-Fried zapadají do současného trendu globálních elit, které postupně transformují svět ve své hřiště, přičemž nám prodávají představu, že to všechno dělají pro lidské dobro. Jen to nedělají pro dobro naše nebo našich dětí, ale pro dobro virtuálních lidí v roce 3000. Bohatství už tak nemusí prokapávat mezi dolních 99 procent – teď totiž prokapává do daleké budoucnosti!
Přitom o víře některých nejvíce exponovaných efektivních altruistů v udržitelnost současného stylu života svědčí i fakt, že až polovina miliardářů ze Silicon Valley vlastní pro případ celospolečenského kolapsu nějakou formu záchranné pojistky, jako jsou například luxusní podzemní bunkry. Celý efektivní altruismus se tak jeví spíše jako snaha moci se nadále podílet na devastaci planety, a přitom nepřijít o možnost tvářit se u toho jako lidumil.
Autor je ekonomický antropolog.