Bitcoin se propadl o více než 30 procent. Pokles odhaluje krutost volného trhu

Největší světová kryptoměna bitcoin se v posledním týdnu propadla o více než 30 procent své hodnoty a dostala se pod 30 tisíc dolarů za jednu digitální minci. Na finančních trzích je vždy obtížné ukázat na jednoho viníka. Faktorů, které je při takovémto propadu potřeba brát v potaz, je nepočítaně, a každý pokus o jejich objasnění je pouhou abstrakcí mnohem složitější reality. Nicméně v tomto případě se zdá, že jedna událost mohla mít na současný propad zásadní vliv, byť je stále důležité mít na paměti, že korelace neznamená kauzalitu. Klíčovou roli v současném propadu pravděpodobně sehrály kryptoměny terra a luna.

Terestriální a lunární peníze

Zatímco terra, odkazující svým názvem k zemskému povrchu, je algoritmický stablecoin, jehož hodnota je vázaná na americký dolar (jedna terra rovná se jeden dolar), luna je spekulativní kryptoměna vydávaná stejnou společností za účelem udržení parity terry a dolaru. Algoritmické stablecoiny fungují tak, že jejich hodnota není krytá existujícími dolary – jak by tomu mělo údajně být u jiného stablecoinu tether – ale jejich paritu s dolarem udržuje algoritmus, který tyto digitální mince přidává nebo stahuje z oběhu v závislosti na výkyvech jejich hodnoty.

Terra přitom patřila k jednomu z pěti nejobchodovanějších stablecoinů na kryptoměnovém trhu. Stablecoiny se využívají především pro snazší manipulaci s jinými kryptoměnami, aby se omezilo množství nutných přechodů do dolarové ekonomiky.

K této stabilizaci měla sloužit právě spekulativní kryptoměna luna, jež svým názvem odkazuje k Měsíci, vysněné to metě kryptoměnových spekulantů. Oblíbený slogan části kryptoměnové komunity totiž je, že cena vystoupá „to the moon“ – „až na Měsíc“. Vždy, když terra klesne pod hodnotu jednoho dolaru, algoritmus motivuje její držitele část mincí tzv. spálit, a odměnou dostanou spekulativní token luna v podstatě se slevou. Množství terry v oběhu se tak sníží a cena znovu vzroste k požadované hodnotě, tedy k hranici jednoho dolaru za jeden terra. V opačném případě, když terra přesáhne hodnotu jednoho dolaru, algoritmus motivuje držitele luny spálit část jejich tokenu výměnou za terra, kterou pak mohou se ziskem prodat. Nabídka terra vzroste a cena klesne k jednomu dolaru. Ovšem, jak se v tomto týdnu ukázalo, tento systém funguje hlavně na papíře.

Měsíc se srazil se Zemí

Vše se postupně začalo měnit minulou sobotu, kdy se terra propadla na hodnotu 90 centů. Následovala série dalších propadů, takže terra se v minulých dnech obchodovala v hodnotě 30 centů za kus. Její sesterská luna se propadla ještě hlouběji. Z hodnoty téměř 100 dolarů za jednu luna v minulém týdnu je teď na necelých 10 centech. To je propad o více než 99 procent. Celkem luna a terra ztratily ze své tržní kapitalizace hodnotu přibližně 60 miliard dolarů.

Terra přitom patřila k jednomu z pěti nejobchodovanějších stablecoinů na kryptoměnovém trhu. Stablecoiny se využívají především pro snazší manipulaci s jinými kryptoměnami, aby se omezilo množství nutných přechodů do dolarové ekonomiky. Mezi algoritmickými stablecoiny byla terra přímo číslo jedna.

Zakladatel terry a luny, korejský investor Do Kwon, navíc v březnu tohoto roku ohlásil, že hodnota terry nebude vyrovnávána pouze pálením či emisí luny, ale také obchodováním bitcoinů, které jeho společnost nakoupila v hodnotě více než jedné a půl miliardy dolarů. Z toho důvodu se na Twitteru objevují teorie, že se jednalo o koordinovaný útok, podobný strategii tzv. černé středy George Sorose z roku 1992. Cílem útočníků měla být sázka na propad ceny bitcoinu, který mohli očekávat, vzhledem k tomu, že terra začala používat bitcoin jako druhou vyrovnávací měnu, a potenciálně vydělat miliardy dolarů. Samozřejmě je zatím obtížné takovéto domněnky potvrdit nebo vyvrátit, nicméně varování před touto slabinou algoritmických stablecoinů se na Twitteru objevily už v loňském roce.

Téměř každý druhý je ve ztrátě

Jak už jsem uvedl na začátku, je nemožné svést celkový propad současného kryptotrhu pouze na terru a lunu. Vysoké výkyvy v ceně bitcoinu jsme mohli pozorovat v celém uplynulém roce. Nicméně současný kolaps těchto dvou měn podle všeho celou situaci ještě zhoršil. Podle posledních zpráv je téměř 40 procent všech držitelů kryptoměn ve ztrátě, přičemž se jedná zejména o nově příchozí investory, kteří nakoupili od začátku roku 2021. Právě v loňském roce zažil bitcoin další strmý vzestup, kdy se jeho hodnota vyšplhala na historické maximum 68 tisíc dolarů za kus. Nyní se obchoduje přibližně za 26 tisíc, propad oproti loňskému roku tak činil skoro 60 procent. To výrazně zpochybňuje tvrzení některých kryptooptimistů, že je možné kryptoměny využívat jako pojistku proti zrychlující se inflaci. Vývoj ceny kryptoměn spíše víceméně koreluje s pohyby na jiných finančních trzích.

Navíc současný propad přilákal i pozornost úřadů. Americká ministryně financí, Janet Yelen, se nechala slyšet, že celá situace okolo terry a luny jasně ilustruje, „že se jedná o rychle rostoucí produkt s rychle rostoucími riziky.“ Dá se tak předpokládat, že tento propad poslouží jako munice zastáncům zvýšení regulace kryptoměn.

Smrt bitcoinu?

Na některých internetových fórech se začaly množit zoufalé zprávy držitelů terry a luny o sebevraždách jako jediném východisku ze současné situace. Moderátoři do těchto vláken dokonce připnuli seznam telefonních čísel na linku pomoci, aby se zoufalí držitelé měli kam obrátit. Podobná situace nastala už na začátku roku 2018, kdy se bitcoin během krátké doby propadl z 20 tisíc dolarů na necelé 4 tisíce. I tehdy byla internetová fóra zaplavena zoufalými příběhy lidí, kteří přišli o všechno.

Pro někoho může být snadné radovat se z propadu kryptoměn, které z velmi dobrých důvodů nemají nejlepší pověst. Nicméně je potřeba pamatovat, že za těmito propady jsou i příběhy reálných lidí, kteří v naději na lepší život přišli o celoživotní úspory, či dokonce o své domovy. Současná permanentní krize nás všechny neustále nutí hledat nějaké záchranné kruhy, které by nám pomohly udržet se nad vodou. A s neustálým oslabováním sociálního státu, jsme stále častěji nuceni se při hledání těchto kruhů obracet na volný trh. Ovšem volný trh je neúprosný a zejména vůči nemajetným doslova krutý.

Bitcoin a celý kryptotrh se z této krize s největší pravděpodobností vzpamatuje, tak jako se vzpamatoval z četných propadů i v minulosti. Někteří to dokonce budou označovat za pozitivní jev, který čistí trh od špatných investic. Ale někteří lidé se tak rychle vzpamatovat nemusí. Někteří se možná nevzpamatují už nikdy.

Autor je ekonomický antropolog. Působí jako doktorand na FSV UK.