energetická krize

Invaze na Ukrajinu znamená novou kapitolu i pro klimatické a ekologické hnutí. O tématech letošního Klimakempu jsme hovořili s Josefem Patočkou a Marikou Volfovou z platformy Re:set.

Energetická krize nutí většinu Evropy revidovat energetickou politiku. Přes relativní oddělenost od zbytku EU přijímá Španělsko řadu plošných opatření a přistoupilo i k progresivním daňovým reformám.

Jediným energeticky soběstačným státem Balkánského poloostrova je – především díky hydroelektrárnám, Bosna a Hercegovina. Zbytek poloostrova se spoléhá na jádro, hnědé uhlí a stále i ruský plyn.

Srbsko, Albánie a Severní Makedonie se chystají čelit energetické krizi společně, Evropské unii tak trochu navzdory. Albánie si vystačí s energií z vody, ale bude dost ruského plynu pro zbylé dvě země?

Opatrné vládní pokusy o řešení energetické krize budí hlavně rétorický dojem. A taky obavy z kolapsu demokratického státu. Na tento pocit, že systém dlouho nevydrží, si pamatuji z konce osmdesátek.

Vláda připravuje kampaň na uklidnění občanů. Nemusela by, pokud by s lidmi mluvila na rovinu – jako to umí v případě oligarchů a energetických firem.