Female:pressure: žena za mixpultem


Hudební platforma podporující umělkyně oslavila letos osmnácté výročí.

V posledních letech nabírá diskuse o feminismu a rovnoprávnosti marginalizovaných skupin na síle, a to ve všech oblastech od politiky až po umění. Feminismus se infiltroval do mainstreamu a snad i díky tomu se čím dál víc mluví o různých druzích feminismu a také o tom, co můžeme jako muži, ženy či zástupci LGBTQ komunity dělat jeden pro druhého a jak se navzájem podpořit. Tento trend se samozřejmě odrazil i na hudební scéně, kde se začalo mluvit o nepříjemných zkušenostech hudebnic, a postupně tak vznikají čistě ženské kolektivy (Discowoman, Born n Bread, SIREN), hudební festivaly, klubové akce (Room 4 Resistance) a organizace jako Women’s Audio Mission. Čím dál více samotných umělkyň se vyjadřuje k problematice nerovnosti, elitářství a kamarádíčkování bílých heterosexuálních mužů, sexismu a celkovému nepohodlí, které často vůči ženám panuje jak mezi umělci, tak na tanečním parketu. Parties, které se aktivně snaží o inkluzi nejen žen, ale i například postižených lidí nebo uprchlíků, rostou jako houby po dešti a jejich manifesty se otevřeně vymezují proti machismu, sexismu a dalším agresivním projevům disrespektu a všechny se snaží zdůrazňovat diverzitu, solidaritu a lásku. Prostor se rozšiřuje a hudebnice a DJky jako třeba The Black Madonna nebo Objects Limited prozkoumávají možnosti, které jako ženy s fanouškovskou základnou a hlasem v médiích mají.

Statistiky z roku 2013 ukázaly, že 83,9 procent line-upů hudebních festivalů tvoří muži či mužská uskupení a na soupiskách hudebních vydavatelství je dokonce 87 procent mužů.

Ale ještě předtím, než přišla čtvrtá vlna feminismu a o problémech a nerovnosti v elektronické hudbě se začalo otevřeně mluvit, vznikla síť a platforma female:pressure. Ta se velkou měrou podílí na současné debatě a pomáhá mladým lidem, kteří se identifikují jako ženy, proniknout do elektronické produkce a DJingu, podporovat nápady jednotlivců i kolektivů, sdružovat jak umělkyně a VJky, tak hudební akademičky, hlasatelky, žurnalistky, promotérky či booking agentky a propojovat jejich aktivity. Letos se stala female:pressure plnoletou organizací.  Za léta svého působení se jí povedlo rozvířit ustálené prostředí elektronické scény, opakovaně zorganizovat festival, vytvořit několik kompilací na podporu Pussy Riot či ženského odboji v syrské Rojavě, zviditelnit práci hudebních producentek či nerovnost v line-upech světových festivalů, ale zejména oslovit umělkyně po celém světě a zahrnout je všechny do své databáze, která v současnosti čítá přes 1 800 členek. Jejich tiskové prohlášení bylo přeloženo do několika jazyků, včetně češtiny.

„Na holku dobrý“

Female:pressure založila v roce 1998 DJka a producentka Susanne Kirchmayr alias Electric Indigo. Kariéru DJky započala v rodné Vídni již v roce 1989 a postupně se i díky práci v legendárním berlínském obchodu s deskami Hardwax orientovala na detroitské techno a chicagský house. A protože tenkrát bylo žen v elektronické hudbě mnohem méně než dnes, Electric Indigo vyčnívala jakožto jedna z mála žen za mixpultem. Platformu female:pressure odstartovala jako reakci na pořád stejné poznámky a dotazy jejích mužských kolegů typu „na holku dobrý“, „já nevěděl, že holky taky hrajou“, „jsou i další DJky?“. Protože Susanne unavovalo pokaždé odpovídat seznamem svých kolegyň a kamarádek z hlavy, rozhodla se založit webové stránky, na nichž by si nejen DJky, ale všechny holky z branže mohly samy vytvořit profil a připojit se tak k seznamu, který si každý může spolu s ukázkami projít sám.

Electric Indigo spravuje stránku female:pressure již osmnáct let a stejně tak komunikuje s ostatními členkami prostřednictvím otevřeného mailing listu. Diskuse bývají někdy vyčerpávající, na druhou stranu mnoho členek propaguje pod hlavičkou platformy zajímavé akce nebo nabízí volné vstupy; mailing list se proto vyplatí sledovat (zejména bydlíte-li v místě, kde je více aktivnějších členek). Female:pressure má horizontální hierarchii a v mailing listu má každá členka prostor pro vznesení nápadu na událost nebo projekt. Akci pod značkou female:pressure proto může zorganizovat kterákoli členka či tým. Jedinou podmínkou je, že všechny vystupující/umělkyně/účastnice se identifikují jako ženy a jsou za svou práci přiměřeně ohodnoceny. Takto se například v Berlíně již několikrát pořádal festival Perspectives, na jehož podporu se založilo i občanské sdružení, vznikly female:pressure akce v klubu Tresor a Suicide Circus, panelové diskuse a bloky (například panelová diskuse od Akkamiau Re_Presentating Genre and Gender v Sound Cloud HQ s hosty jako Gudrun Gut a Emika nebo Dialogues pořádané v dBs, akademii elektronické produkce) a pořady v rádiu, stejně jako se pořádají workshopy od certifikovaných učitelek Abletonu. Female:pressure pomalu proniká i do Česka – v květnu letošního roku proběhla v rámci Noise Kitchen synthfestu diskuse s Mary C, Akkamiau (Perspectives, Rituals with female:pressure) a Kritzkom.

Smutná čísla

Jednotlivé akce (respektive dodržení podmínek) schvaluje přímo Electric Indigo, stejně jako další projekty a kampaně female:pressure, které vznikají zejména k Mezinárodnímu dni žen. O tom, jak různé kampaně vykrystalizovaly, hovoří v záznamu ze série Dialogues jedna z nejaktivnějších členek female:pressure Antje Greie-Ripatti neboli AGF.

Jednou z nejvýraznějších kampaní byla FACTS, prvně iniciovaná v roce 2013 a znovu provedená o dva roky později. Vznikla díky AGF a dalším členkám, kterým začalo vrtat hlavou, kolik žen je procentuálně zahrnuto v line-upech festivalů a klubů a jaký je poměr vydávaných ženských a mužských umělců. Začaly proto sbírat údaje a vytvářet statistiky, které odhalily poměrně šokující výsledky. Šokující proto, že elektronická hudba bývá často spojována s otevřeností (jak sexuální, tak rasovou či genderovou) a inkluzí všech, kteří si chtějí vychutnat hudbu nebo se bavit. Realita bohužel vypadá jinak a statistiky z roku 2013 ukázaly, že 83,9 procent line-upů hudebních festivalů tvoří muži či mužská uskupení a na soupiskách hudebních vydavatelství je dokonce 87 procent mužů. Vzhledem k tomu, že světovou populaci tvoří přibližně stejné procento žen a mužů, jsou to v 21. století velmi smutná čísla.

femalepressure2

 

Přehled pro rok 2015 dokládá, že se toho moc nezlepšilo (jedině jako vždy progresivní Švédsko je stoprocentně namixované a vyvážené). Snad budou data female:pressure v nadcházejících letech vyrovnanější.

Mise: zviditelňovat

Další kampaní platformy byla třeba hudební kompilace Rojava, jejíž účelem bylo zvýšit povědomí o hnutí odporu v Rojavě, autonomním kurdském regionu v Sýrii , kde se ženy podílí na všech úrovních rozhodování a zasazují se o vytvoření nové, na všech úrovních svobodné a rovnostářské společnosti. I přes pacifistické obavy z podpory skupiny, jež svůj život brání se zbraní v ruce, se skrze komunikaci v mailing listu nakonec podařilo vytvořit kompilaci, která odráží tamní válečný konflikt prostředkem, který od začátku lidstva jeden druhého spojuje – hudbou.

Asi nejúspěšnější kampaň z pohledu zastoupení v médiích nese příkladné jméno – Visibility. Tento blog, na který AGF zveřejňovala fotografie hudebních producentek a DJek při práci, vznikl jako reakce na rozhovor s Björk nazvaný Neviditelná žena, ve kterém islandská umělkyně a vizionářka hovoří o tom, že ani jí není připisován dostatečný kredit jako producentce, a že co řekne muž jednou, musí žena říci pětkrát. Rozhořčení nad tím, že i hudebnice takového formátu jako Björk, známá progresivní prací se zvukem, je pasována pouze do role zpěvačky a písničkářky, podnítilo nápad zvěčnit se ve studiu nebo ložnici s vlastním hudebním vybavením a při procesu tvorby. Blog Visibility se dostal na stránky předních hudebních magazínů a své fotografie poslaly ženy ze všech koutů světa, včetně známých jmen jako Erykah Badu, Jlin a The Black Madonna a lokálních podpůrných organizací, jako jsou ženské rádio v Afghánistánu nebo Radio Communities Without Borders s remixy hudebnic ze Zambie a Zimbabwe.

Jak je vidět, práce female:pressure ještě rozhodně není u konce a mise zviditelňovat, podporovat a propojovat nadšenkyně i profesionálky na poli elektronické hudby a digitálních umění pokračuje. Tendence směřují čím dál více k inkluzi a reprezentaci dalších marginalizovaných skupin a zapojení mužských protějšků, kteří věří v rovné příležitosti bez stereotypů. Snad se jednou dostaneme tak daleko, že female:pressure a podobné platformy již nebudeme potřebovat. Než se tak stane, stojí za to female:pressure podporovat a diskutovat o tématech, kterými se zabývá.

Autorka je hudební novinářka.

 

A2LARM