Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným

Mrazy, které přišly do Evropy koncem letošní zimy, byly součástí globálních změn klimatu. Příčinou je tání ledovců a oslabení „polárního vortexu“.

Polární vortex byl jednolitý obrovský vír extrémně ledové atmosféry, rotující na severní polokouli od západu na východ. Pokud je polární vortex dostatečně rozběhnutý, něco jako dětská hračka vlček, znemožňuje ochlazení v nižších zeměpisných šířkách a drží mráz na pólu. Pro Evropu to znamená teplé a v určitých oblastech i vlhké počasí. Na přelomu roku 2016 však došlo k výraznému průniku arktické hmoty do jižních zeměpisných šířek. Stratosférické oteplení nad Severním pólem totiž narušilo polární cirkulaci a je spojeno s přesunutím centra polárního víru do středních zeměpisných šířek. Polární vír se navíc rozpadl na dva. Zonální proudění se tedy mění na poledníkové, což znamená, že se posunuje k jihu. To je patrně příčinou velkých teplotních rozdílů na stejné zeměpisné šířce – příkladem jsou záplavy v Kalifornii na západě USA a historicky výjimečné mrazy a vánice na stejné šířce u východního pobřeží USA.

Letošní extrémní klima je důkazem, že rok 2016 nebyl žádnou náhodnou událostí, ale důsledkem hromadění chyb naší fosilně-destruktivní, zcela neudržitelné civilizace.

Ještě před čtrnácti dny padaly v Česku teplotní rekordy, když bylo pod minus 25 stupni Celsia. Dnes máme takřka o 35 stupňů více. Co se to děje? „Jen“ se potvrzují klimaskeptiky vysmívané scénáře globálního oteplování provázené „rozkývaným“ klimatem. Teď jsou tady, a dokonce o mnoho dříve, než předpovídaly nejhorší modely. První varování přišlo již v roce 2016, kdy vědci z Dánska a USA v Guardianu popsali teplotní arktickou „anomálii anomálií“, která přinesla bezprecedentně teplý povrch moře a extrémně vysoké teploty vzduchu nad polárními oblastmi severní hemisféry.

Měření plochy mořského zalednění v Arktidě podle NASA

 

Zároveň vědci předpověděli, že rok 2017 by mohl přinést extrémní úbytek arktického mořského ledu. Zimní teploty byly opravdu šokem, který nikdo nečekal – o 20 stupňů vyšší teploty, než je průměr. Teploty moře v říjnu a listopadu 2016 byly vyšší v průměru o téměř čtyři stupně. To vedlo k tomu, že tání arktického ledu v tomto roce dosáhlo druhého rekordního úbytku. Jak dokazují satelitní měření od roku 1980, úbytky mořského ledu dosahují 13,2 procenta za desetiletí. Pokud to tak půjde dál, za sto let roztaje přes léto veškerý mořský led Arktidy, což dále oteplí svět, a hladina moří vzroste v řádu metrů.

Měření amerického Národního centra pro sledování sněhu a ledu (NSIDC)

 

Změny v Evropě

Katastrofické hroucení teplotních normálů v Arktidě vede ke snížení teplotního oproti středním šířkám severní polokoule, tedy i Evropy. Dalším neblahým efektem je samozřejmě i další ubývání arktického ledu. To vše přispívá k tomu, že se severní tryskový proud zvlhčuje a dovoluje, aby se do arktických zeměpisných šířek dostalo větší množství tepla a vlhkosti a aby se zde toto teplo zadrželo. A naopak do oblastí středních zeměpisných šířek se tlačí vzduch z Arktidy. Jde o rozbití polárního vertexu na severní polokouli. V letních měsících se to projevuje tím, že se suchý a velmi teplý vzduch ze Sahary daleko více dostává do střední a jižní Evropy, kde působí extrémní vedra a sucha. V loňských letních zpravodajstvích bývala ona narušená sinusoida vidět, jen se to nikdo ve spojitosti s narušeným polárním vortexem neodvážil komentovat.

Podle Rasmuse Tonboeho, odborníka na dálkové snímání mořských ledů v Dánském meteorologickém institutu v Kodani, se teploty Karského a Barentsova moře zvýšily a mořský led taje daleko rychleji a dříve. Jedním z prvků této děsivě skládačky je vymírání ledních medvědů, kteří bez možnosti lovu z ledu umírají hladem. Intenzivnější tání ledu vede zákonitě k větším plochám moře. Tím se opět nezbytně sníží albedo (podíl odraženého světla) daného místa, a mořská voda tak pohltí ještě více tepla. Oteplování moří severu vede také k tání hydrátů metanu. Oteplování oblasti polárního vortexu spustilo katastrofu i na pevnině, a sice tání permafrostu. I ten uvolňuje metan, což opět urychlí oteplování světového klimatu, neboť metan je velmi silný skleníkový plyn.

Srovnání teploty v Arktidě v zimě 2018 s průměrem od roku 1958 do roku 2002

 

Tání jako začátek konce

To vše tvoří začarovaný kruh – jako kdybyste přilévali olej do ohně. Letošní extrémní klima je důkazem, že rok 2016 nebyl žádnou náhodnou událostí, ale důsledkem hromadění chyb naší fosilně-destruktivní, zcela neudržitelné civilizace. Jednou rozkývaná rovnováha světového klimatu, která se udržovala stovky tisíc let, se začíná hroutit jako dům z karet a tento děsivý kolotoč se bude zrychlovat. Na to, abychom ho spustili, nám stačilo zhruba dvě stě let. Jsme sice hrdí na nástup ohromující technologické revoluce, ale žádná technika ani obrovské sumy financí nám nepomohou zastavit globální oteplování, dokud budeme těžit ropu a zemní plyn a ve velkém je spalovat.

Naše budoucnost se nyní odpočítává rachotem ubývajících ledovců světa. Můžeme říct, že tání světového ledu píše testament této civilizaci, která nehodlá procitnout. Důkazem jsou pokroucené koleje a zprohýbaný asfalt kanadských či sibiřských silnic a železnic vedených permafrostem – tedy zeminou, které se bláhově říkalo „věčně zmrzlá“…

Autor je ochránce přírody.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image