Foto Umenie v Petržalke, použito se svolením autorů
Panelákový dům na bratislavské ulici Blagoevova znovu zdobí monumentální malba Znaky Bratislavy, kterou v roce 1981 vytvořil malíř Peter Günther. V novém tisíciletí zmizela pod zateplením, teď se ale na dům vrátila díky aktivitám Martina Kleibla a jeho kamarádů vystupujících pod hlavičkou facebookové stránky Umenie v Petržalke. Na svém rodném sídlišti pomalu obnovují „monumentálky“ z osmdesátých let. Znaky Bratislavy už jsou třetí.
„Stránka vznikla před deseti lety a původně se jmenovala Zachráňme poslednú monumentálnu maľbu. Chtěli jsme rekonstruovat jednu z osmi monumentálních maleb, které kdysi zdobily Petržalku. Šlo o malbu Mier od Jozefa Porubčina z roku 1985, která byla zakrytá zateplením jako poslední. V roce 2015 se jí podařilo úspěšně přemalovat,“ říká Martin Kleibl, který působí jako projektový manažer v organizaci Kultúrne zariadenia Petržalky (KZP) a stojí za občanským sdružením Konduktor, pod nímž rekonstrukci Znaků Bratislavy realizoval.
Kleibl se uměním ve veřejném prostoru zabývá už několik let a provádí intenzivní výzkum skrytých příběhů petržalského umění a architektury. Bádá v dobových dokumentech v archivech a hledá lidi, kteří se účastnili výtvarného dotvoření sídliště, které vyrůstalo na pravém břehu Dunaje od poloviny sedmdesátých let. Informace a materiály o uměleckých dílech, které ještě existují, anebo byly už zničené, zveřejňuje právě na facebookové stránce.
Umenie v Petržalke slouží k informování o projektech a získávání financí na nákladné rekonstrukce. To se osvědčilo i při rekonstrukci plechové plastiky Strom života, která se uskutečnila v roce 2019. Mierová pieseň od Jána Ilavského z roku 1983 byla aktivisty obnovena vloni jako dárek k padesátému výročí zahájení výstavby sídliště. Petržalka tak dostala zpět vizuálně výraznou malbu na Námestí hraničiarov.
„Po rekonstrukci Mierovej piesně se spustila celkem dlouhá debata, protože někteří lidé si mysleli, že tím obhajujeme bývalý režim. Nechápali to v kontextu systematické obnovy série uměleckých děl na fasádách v Petržalce, jen viděli obrázek a název. Na malbě ale nejsou žádné explicitní znaky propagandy,“ říká Kleibl, podle kterého ale většina obyvatel sídliště jejich snahy ocenila. Nadšení byli hlavně mladší lidé, kteří si malbu pamatovali, ale nutně si ji nespojovali s minulým režimem. Aktuální obnovu Znaků Bratislavy už provází jen nadšení, k čemuž přispívá i nekonfliktní provedení – zobrazuje znaky Bratislavy, jako je hrad nebo Dunaj s pomocí geometrických barevných tvarů, které připomínají dětské kostky.
Martin Kleibl také inicioval rekonstrukci betonové plastiky Radosť v jižní části Petržalky od významného architekta Dušana Kuzmy, který je například autorem budovy památníku SNP v Banské Bystrici. Práce na plastice, která je v majetku KZP, jsou nyní těsně před dokončením. Zatímco na té pracuje odborný restaurátor, malby z paneláků mu pomáhají rekonstruovat malíři, kteří vyšli z bratislavské graffiti scény, dnešní slovenské špičky ve velkoformátové malbě – Michal Turkovič a Viktor Feher.
Monumentálek, jako jsou Znaky Bratislavy nebo Pieseň Mieru, bylo v Petržalce celkem osm a Kleibl potvrzuje, že by se do obnovy další pustili rádi už příští rok a postupně tak vrátili městu všechny.