Zálohované výživné: pozdě, ale přece


Samoživitelky patří k nejohroženějším skupinám ve společnosti, zálohované výživné jim rozhodně pomůže.

Vláda včera mimo jiné odsouhlasila návrh zákona o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě. Zákon má pomoci rodinám s dětmi v situaci, kdy druhý rodič neplatí soudem uložené výživné.

Stát prostřednictvím Úřadů práce vyplatí výživné rodiči a poté je bude zpětně vymáhat po dlužníkovi. Zálohované výživné má být vypláceno podle výše stanovené soudem, ale maximálně bude činit 1,2násobek životního minima dítěte, v průměru jde o 2 500 korun měsíčně. Návrh je tedy podporou neúplných rodin v tíživé ekonomické situaci. Nárok na zálohované výživné budou mít jen domácnosti s příjmem nižším než je 2,7násobek životního minima, stejně jako tomu je například při porodném. Pokud příjem rodiny skládající se z jedné dospělé osoby a dvou dětí (tři a sedm let) překročí 18 954 Kč, nárok na zálohované výživné mít nebude. Připomeňme si, že medián mezd žen v ČR v roce 2016 (3. čtvrtletí) byl 20 961 korun, jak potvrzuje ve svých analýzách Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

Koalice jásá, topkařka Adamová pláče

Koalice měla zavedení zálohovaného výživného ve svém programu a na potřetí vládou prošlo, možná do konce volebního období projde i Parlamentem, přesto je tu stále nepříjmená otázka, nakolik jde jen o předvolební tah.

Děti by neměly nést odpovědnost za nezájem jednoho z rodičů a rozhodně by se neměly potýkat s chudobou a sociálním vyloučením kvůli situacím, které nezavinily.

Nicméně způsob, jakým se v České republice mluví o jedné z nejohroženějších sociálních skupin, matkách samoživitelkách, je pořád dehonestující. V každé sedmé domácnosti s dětmi se staral o své potomky jen jeden z rodičů. V roce 2015 tento počet vzrostl již na 175 tisíc. V těchto neúplných rodinách byla tím jediným pečujícím dospělým z devadesáti procent žena. U zhruba jedné třetiny samoživitelek navíc dochází k akutnímu ohrožení chudobou. Všechny možnosti, které dnes samoživitelky mají, trvají neskutečně dlouho. Přijetím návrhu Michaely Marksové Tominové se stávající neefektivní systém může konečně proměnit a přinést rychlou pomoc těm, kteří ho akutně potřebují. Ne všichni ale tento návrh podporují.

Mezi nejhlasitější odpůrkyně patří Markéta Adamová z TOP 09. „Myšlenku zálohového výživného od samého začátku považuji za chybnou. Stát nemá nahrazovat nezodpovědného rodiče, ale má jej přimět k plnění svých povinností,“ komentovala členka sněmovního výboru pro sociální politiku.

Opravdu jsme se konečně dočkali?

Podle Úmluvy o právech dítěte mají děti (mimo jiné) právo na zajištění ochrany a pomoci poskytované státem, pokud jsou zbaveny rodinného prostředí a stejně tak mají právo na výhody sociálního zabezpečení a právo na životní úroveň potřebnou pro jejich rozvoj. Rodiče mají zase zodpovědnost za výchovu a zabezpečení životních podmínek potřebných pro rozvoj dítěte. Ale pokud jeden z nich selhává, je úlohou dobře fungujícího státu podat ohroženým pomocnou ruku. Stát totiž není firma, fungující na zásluhovosti a konkurenceschopnosti. Cílem státu není zisk, ale důsledné hájení zájmů občanů a poskytování kvalitních veřejných služeb. Stejně tak by stát měl umět pomoct v různých složitých sociálních situacích, efektivně odstraňovat systémové překážky a zejména dbát o ty nejmenší a nejbezbrannější a zajistit jim rovné podmínky pro jejich vývoj.

Výživné dnes není vypláceno v padesáti procentech případů. V dalších třiceti přicházejí peníze nepravidelně. To staví rodiče-samoživitele do jedné z nejhorších pozic v rámci celé společnosti. A stejně tak i jejich děti. Jenže právě ony by neměly nést odpovědnost za nezájem jednoho z rodičů a rozhodně by se neměly potýkat s chudobou a sociálním vyloučením kvůli situacím, které nezavinily. Ani by neměly doplácet na neinkluzivní a extrémně konzervativní rodinnou politiku stran, jako je TOP 09 nebo ODS.

Stát se samoživitelkou není volba. Je to mnohdy jediné východisko nefunkčního vztahu. Zavedením zálohovaného výživného se tak přidáme k devatenácti zemím Evropské unie, v nichž tento institut již po léta funguje.

Autorka je socioložka.

 

A2LARM