Za nový koronavirus může násilí na zvířatech

Mokré trhy, na nichž se zabíjejí zvířata, jsou pravděpodobným zdrojem nové mutace koronaviru. Měly by být zakázány, a to nejen v Číně.

Všichni jsme viděli apokalyptické snímky z uzavřeného čínského velkoměsta Wu-chan. Svět tají dech nad šířením nového koronaviru COVID-19 a vlády uskutečňují nebo připravují drastická opatření, která v zájmu obecného dobra nutně okleští práva a svobody jednotlivců.

Někteří svou zlost obracejí k počátečnímu nedostatku transparentnosti Číny ohledně vzplanutí nákazy. Filosof Slavoj Žižek hovoří o „rasistickém stihomamu“ promítajícím se do posedlosti COVID-19, když existují četné horší infekční nemoci, jimž denně podlehnou tisíce lidí. Lidé náchylní ke konspiračním teoriím jsou přesvědčeni, že virus je biologickou zbraní namířenou proti čínskému hospodářství. Málokdo zmiňuje stěžejní příčinu epidemie, natož aby se jí postavil čelem.

Zvířata, krev a exkrementy

Počátky vzplanutí syndromu akutního respiračního selhání (SARS) i současné epidemie lze vystopovat až na čínské „mokré trhy“ – tržiště pod širým nebem, kde se prodávají živá zvířata a pro zákazníky se na místě usmrcují. Ještě koncem prosince 2019 měli všichni nakažení koronavirem nějakou vazbu na trh Chua-nan ve Wu-chanu.

Pro zvířata jsou mokré trhy peklo na Zemi. Tisíce vnímavých, vyděšených tvorů prožívají hodiny utrpení a muk, než jsou brutálně zaříznuti.

Na mokrých trzích v Číně se k snědku prodává a zabíjí řada různých zvířat: vlčata, hadi, želvy, morčata, krysy, vydry, jezevci a cibetky. Podobné trhy se vyskytují v mnoha asijských zemích, včetně Japonska, Vietnamu a Filipín.

Na mokrých trzích se v tropických a subtropických oblastech planety prodávají živí savci, drůbež, ryby a plazi. Zvířata se tísní na malém prostoru a jsou navzájem vystavena svému dechu, krvi a exkrementům. Dopisovatel Jason Beaubien z amerického rádia National Public nedávno informoval: „Živé ryby v otevřených kádích rozstřikují vodu všude po podlaze. Pulty stánků jsou rudé od krve, jak se ryby kuchají a filetují přímo před očima zákazníků. V krabicích přes sebe lezou živé želvy a korýši. Do břečky na podlaze ještě odtává led. Je tu spousta vody, krve, rybích šupin a kuřecích vnitřností.“ Inu, mokré trhy.

Vědci nám říkají, že držení různých zvířat pohromadě a v těsném kontaktu s lidmi vytváří nezdravé prostředí, které je pravděpodobným zdrojem mutace, jež viru COVID-19 umožnila infikovat lidský organismus. Přesněji řečeno, koronavirus, který se u některých zvířat vyskytoval už dlouho, prošel v takovém prostředí rychlou mutací, když přecházel z jednoho zvířecího hostitele na další, až nakonec získal schopnost vázat se na receptory lidských buněk, čímž se adaptoval na člověka jako hostitele.

Tyto důkazy přiměly Čínu dne 26. ledna uvalit na obchodování se zvířaty z volné přírody dočasný zákaz. Není to poprvé, co je takové opatření zavedeno v reakci na epidemii. Po vzplanutí SARS zakázala Čína chov, převoz a prodej cibetek a dalších divokých zvířat, leč šest měsíců nato byl zákaz zrušen.

Trvalý zákaz mokrých trhů

Mnoho hlasů dnes volá po trvalém uzavření „trhů s divokými zvířaty“. Čou Ťin-feng, šéf Čínského fondu na ochranu biodiverzity a podporu zeleného rozvoje, naléhavě vyzval k trvalému zákazu „nezákonného obchodování s volně žijícími zvířaty“ a naznačil, že Všečínské shromáždění lidových zástupců projednává návrh zákona, který by zakázal obchod s chráněnými druhy. Zaměření na chráněné druhy je však úskok, který má odvést pozornost veřejnosti od otřesných podmínek, za nichž jsou zvířata nucena žít a umírat na mokrých trzích. Ve skutečnosti svět potřebuje trvalý zákaz mokrých trhů.

Pro zvířata jsou mokré trhy peklo na Zemi. Tisíce vnímavých, vyděšených tvorů prožívají hodiny utrpení a muk, než jsou brutálně zaříznuti. Jedná se jen o malou část utrpení, jež lidé systematicky působí zvířatům ve všech zemích – ve velkochovech, laboratořích a zábavním průmyslu.

Když o tom, co děláme, přestaneme uvažovat – a většinou o tom neuvažujeme –, jsme náchylní to ospravedlňovat poukazem na údajnou nadřazenost našeho druhu, velice podobně tomu, jak se kdysi běloši dovolávali údajné nadřazenosti své rasy, aby ospravedlnili porobu „podlidí“. Tato malá část utrpení, které zvířatům způsobujeme, nám v současné chvíli, kdy jdou zásadní zájmy lidí týmž směrem jako zájmy zvířat, dává příležitost ke změně přístupů k příslušníkům ne-lidských druhů.

Abychom dosáhli zákazu mokrých trhů, budeme muset překonat určité specifické kulturní preference, jakož i odpor související s faktem, že by zákaz přivodil ekonomické strádání těm, kdo si na těchto trzích vydělávají na živobytí. I když ovšem ne-lidským zvířatům upřeme morální ohledy, které si zaslouží, nad těmito lokálními obavami jednoznačně převažují kalamitní důsledky, jež přinesou čím dál častější globální epidemie (a možná pandemie).

Vystihl to Martin Williams, v Hongkongu usazený autor, který se zaměřuje na životní prostředí a jeho ochranu: „Dokud budou takové trhy existovat, přetrvá pravděpodobnost vzniku dalších nových nemocí. Jistě nadešel čas, aby Čína tyto trhy uzavřela. Jednou ranou by dosáhla pokroku v oblasti práv zvířat a ochrany přírody a zároveň snížila riziko, že lidem po celém světě ublíží nemoc ‚made in China‘.“

My bychom šli ještě dál. Tragédie historicky občas vedly k významným změnám. Trhy, kde se prodávají a porážejí živá zvířata, by se měly zakázat nejen v Číně, ale po celém světě.

Peter Singer je profesor bioetiky na Princetonské univerzitě. Paola Cavalieri je filosofka. Společně založilil Projekt Lidoop (The Great Ape Project).

Z angličtiny přeložil David Daduč. Copyright: Project Syndicate, 2020.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies