Erdoğan pokračuje ve změnách starých byzantských chrámů v mešity

Po největší istanbulské byzantské památce, chrámu Hagia Sofia, nařídil turecký prezident změnit v mešitu i další historicky cenný chrám Chora.

Poté co Erdoğan prezidentským dekretem změnil status monumentálního byzantského chrámu Hagia Sofia z muzea na mešitu, jeho snaha o islamizaci původně křesťanských staveb pokračuje. V mešitu se tak změní i podobně historicky cenná stavba chrámu Chora. Rozhodnutí ale přináší řadu otázek a také obavy z možného poškození památky.

Chrám Chora byl postaven jako součást klášterního komplexu ve 4. století. Na počátku 16. století byl Osmany změněn v mešitu a vzácné křesťanské fresky a mozaiky byly schovány pod vrstvu omítky. Odkryty byly až v roce 1945 Byzantským americkým institutem, jehož ředitel archeolog Thomas Whittemore už v roce 1934 přesvědčil tureckou vládu, aby změnila největší istanbulský byzantský chrám Hagia Sofia v muzeum, a sehnal od bohatých amerických donorů peníze na odkrytí a obnovu fresek a mozaik také v interiéru Chory.

Podle kritiků jde o symbolický útok na zbytky sekulární podoby tureckého státu, jehož základy položil Atatürk.

Zakladatel moderního sekulárního tureckého státu a jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk změnil status Hagii Sofii poté, co Whittemore začal v mešitě odkrývat původní mozaiky Krista a dalších svatých včetně fresek andělů. Turečtí politici museli tehdy uklidňovat veřejnost, protože islám striktně zakazuje zobrazování člověka a dalších postav. Tehdejší ministr školství Abidin Ozmen později řekl, že Atatürk nechtěl, aby historické budovy patřily jen jednomu náboženství a skupině věřících, a přál si, aby byly jako muzejní budovy otevřeny návštěvníkům všech národů a náboženství.

Turecký nejvyšší správní soud ale minulý měsíc vydal rozsudek, že rozhodnutí z roku 1934 změnit Hagiu Sofiu v muzeum bylo protiprávní. Turecký prezident Erdoğan pak okamžitě začal měnit muzea zpět v mešity. Podle kritiků jde o symbolický útok na zbytky sekulární podoby tureckého státu, jehož základy položil právě Atatürk. Erdoğan se svými kroky hlásí k dědictví osmanské říše a připodobňuje se k tureckému sultánu Mehmedu II. Dobyvateli, který v roce 1453 dobyl Konstantinopol.

Dnes v Hagii Sofii opět probíhají muslimské modlitby a křesťanské fresky na stropě jsou přitom zakrývány dlouhými pruhy látky. Otázkou je, jak bude během muslimských modliteb upraven chrám Chora, protože interiér většiny místností je pokryt množstvím starobylých mozaik a fresek. Vznikají tak obavy, zda při zakrývání nedojde k jejich poškození, a zda bude zakrytí trvalé, nebo se bude vždy po modlitbách odstraňovat. Skutečnost, že ve dvou istanbulských mešitách jsou nyní křesťanské náboženské obrazy, také může provokovat vandalské činy ze strany islamistických skupin. V Turecku je vandalismus křesťanských památek častým jevem a během koronavirové krize útoky na křesťanské památky údajně ještě zesílily. Otázkou je, zda bude Erdoğanova snaha změnit historickou tvář Istanbulu pokračovat. Další muzeum, které se nabízí, je muzeum paláce Topkapı. Erdoğan by ho mohl změnit opět v sídlo sultána a sám se do něj přestěhovat.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies